Příštímu Valnému shromáždění Organizace spojených národů (OSN) chce Moskva předložit nárok na zásadní zvětšení svých výsostných vod u severního pólu. Ropa, na níž stojí současná ekonomika světa, totiž začíná docházet a v Arktidě jí má ještě být několik miliard tun. Globální oteplování navíc naznačuje brzké otevření severní mořské cesty jako nové a kratší obchodní dálnice.

„Boj o hranice a zóny vlivu v Arktidě se vyhrocuje,“ napsal ve čtvrtek ruský list Vědomosti. Záměrně přitom připomněl výroky velitele ruského námořnictva Vladimira Vysockého, vyjadřujícího znepokojení nad rostoucí aktivitou Severoatlantické aliance a východoasijských mocností v severských končinách. Své územní nároky na severské podmořské končiny otevřeně vojensky podpořila i Kanada. Ta tam v srpnu chystá manévry.

Zmíněná smlouva, uzavřená loni v září, dělá tečku za bezmála půlstoletým sporem o tzv. šedou zónu o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních v Barentsově moři. Mají tam být gigantické zásoby fosilních paliv: až 7,6 miliardy barelů ropy a 85 biliónů kubíků zemního plynu.

Moskva a Oslo nakonec dospěly ke kompromisu – nová hranice je geografickým průsečíkem nároků obou stran. Pro Rusko to může i tak znamenat zdvojnásobení zásob paliv ze 74 miliard na asi 120 miliard barelů ropy, nehledě na to, že strategická oceánská dálnice z Asie do Evropy by vedla podél jeho břehů.

Kříž nad ložiskem Štokman

Problém ale ruští oponenti smlouvy vidí v riziku, že norský Statoil (a možná i francouzský Total), dosud významně asistující ruskému Gazpromu s přípravou těžby v gigantickém ložisku Štokman ležícím v už dříve ruské oblasti, by se teď mohl soustředit na již definitivně „vlastní“ slibná ložiska v norské části šedé zóny.

„Je to kříž nad ložiskem Štokman,“ předvídá komunistický poslanec Leonid Kalašnikov. Rusové bez vyspělé technické pomoci zvenčí jsou v náročné těžbě pomalejší – „co Norsko stihne za několik let, bude nám trvat přes desetiletí“, odhadl přední ruský ropný expert Leonid Surgačev v listu The Moscow Times.

Navzdory nejednoznačným důsledkům rusko-norského paktu hodlá Moskva v příštím roce podniknout v OSN už druhý pokus o změnu hranic v Arktidě.

Moskva hledá nové důkazy

V úterý vyplula do arktických vod nad Lomonosovovým hřbetem vědecká loď Akademik Fjodorov, aby přinesla další důkazy, že jde o prodloužení ruského kontinentálního šelfu – a tedy o ruské území.