Článek
"Uchazečům rostla platová očekávání do konce roku 2008, ti od té doby ze svých platových nároků postupně neustále slevují," uvedl projektový manažer společnosti Profesia Miroslav Dravecký. V letech před hospodářskou krizí platová očekávání lidí rostla meziročně i o deset procent.
Celková platová očekávání klesla o šest procent, ovšem bez výrazného růstu očekávaných platů u top manažerů mohl být pokles ještě vetší. Jde o jedinou skupinu zaměstnanců, kde očekávané platy meziročně rostly. "Vysoký nárůst očekávaných platů top manažerů může být způsoben tím, že se na trh práce dostali uchazeči z této skupiny, kteří nechtějí jít pod hranici dosavadního platu," uvedl Dravecký.
Očekávání na úrovních od pomocných (nekvalifikovaných) zaměstnanců po střední manažery klesla o tři až pět procent. Platová očekávání nejvíce klesla lidem se základním vzděláním. Jejich platová očekávání jsou proti minulému roku nižší o osm procent. Očekávají tedy, že si měsíčně vydělají 14 141 korun.
Malá očekávání ve stavebnictví, nárůst v pojišťovnictví
Lidem s ukončeným středoškolským vzděláním bez maturity meziročně klesla platová očekávání ve druhém čtvrtletí o šest procent. Ti nyní předpokládají, že si měsíčně vydělají 16 692 korun.
Nejvýrazněji ze svých platových očekávání slevili lidé hledající práci ve stavebnictví. Jejich očekávání klesla meziročně ve druhém čtvrtletí až o 14 procent. Stavebnictví patří mezi sektory významně postižené krizí a i nadále se čekají dopady na počty zakázek. Více než desetiprocentní propad platových očekávání Profesia zaznamenala i v zemědělství a potravinářství, v obchodu, v žurnalistice a médiích.
Na druhou stranu růst platových očekávání je prý viditelný v sektorech informační technologie, pojišťovnictví a také ve skupině vrcholových manažerů.