Článek
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnil v databázi, uvedl, že soudy nemají přitakat každé podobné výmluvě, zvlášť když se zjevně jeví jako účelová a nevěrohodná.
Řidič za volantem Mercedesu Sprinter profrčel okolo hlídky měřící rychlost v srpnu 2023 na silnici I/38 poblíž Moravských Budějovic. Protože překročil rychlost o 29 km/h, hlídka se za ním ihned vydala a po přibližně kilometru jej zastavila. Policisté přitom měli auto celou dobu na dohled.
Muž odmítl na místě za prohřešek zaplatit, a věc tak putovala do správního řízení. Příslušný úřad po měsíci rozhodl tak, že řidič má zaplatit 2,5 tisíce korun a tisícovku na nákladech řízení.
Muž se proti tomu odvolal ke krajskému úřadu. Začal tvrdit, že vlastně neřídil a že ve skutečnosti vyšel z motorestu a našel policisty u svého auta, kteří mu prý řekli, že „před nějakou dobou“ mu bylo změřeno překročení rychlosti.
Úředníci takovou verzi odmítli, muž ale podal žalobu a u brněnského krajského soudu našel pochopení. Soud shledal, že muž předložil rozumnou pochybnost o tom, že se přestupku nedopustil, a tak jej nelze bez dalšího dokazování potrestat.
NSS: Lze si to jen těžko představit
Úřad proti takovému přístupu podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
„Vzdálenost mezi změřením a zastavením vozidla byla pouze 1 km a z úředního záznamu vyplývá, že policejní hlídka měla vozidlo po celou dobu na dohled. Je tedy technicky nemožné, aby údajný jiný řidič stihl daný úsek ujet, zastavit a z auta odejít, aniž by si toho policejní hlídka všimla. Soud tak nastoluje stav, kdy správní orgán musí ověřovat každou, i zjevně smyšlenou námitku,“ protestovali úředníci.
Senát Nejvyššího správního soudu v čele s Ondřejem Mrákotou úředníkům přitakal s tím, že řidičovo tvrzení se jeví jako účelové a nevěrohodné.
„Nelze souhlasit s tím, že jakékoli tvrzení obviněného z přestupku, vznesené bez rozumných důvodů až v odvolacím řízení, jež zpochybňuje skutkový stav, založí důvodnou pochybnost znemožňující rozhodnout o vině obviněného,“ napsali do verdiktu soudci.
„Jen těžko si přitom lze představit situaci, kdy by policejní hlídka vozidlo pronásledovala na parkoviště motorestu, skutečný řidič by z vozidla vystoupil a odešel, aniž by si toho hlídka všimla, policisté by počkali na místě a poté oslovili žalobce po odemknutí vozidla s tím, že mu bylo před nějakou chvílí změřeno překročení rychlosti,“ dodali soudci.
Případ se tak vrací brněnskému soudu, který bude vázán názorem Nejvyššího správního soudu.
