Hlavní obsah

Tajné služby ČR jsou proti výjimkám muslimům

Vláda Mirka Topolánka v těchto dnech řeší delikátní problém: má rozhodovat o posílení práv muslimů. A to v době, kdy se diskutuje o vlivu radikálního islámu a v zemi panují mimořádná bezpečnostní opatření kvůli teroristické hrozbě.

Článek

Muslimové v Česku chtějí vyučovat islám ve školách či zakládat církevní školy, duchovní posílat na misi do armády a věznic či konat církevní svatební obřady. Ústředí muslimských obcí (ÚMO), které odmítá extremismus, požádalo o udělení výjimky, jež by jim tyto činnosti umožnila a k tomu jim zajistila financování tří duchovních ze státního rozpočtu.

Jejich žádost ale zatím narazila na nesouhlas. Čeští muslimové totiž nesplňují dvě základní podmínky - jejich společnost není v ČR registrována deset let a nemůže se prokázat deseti tisíci podpisy věřících, pro které by měla zajišťovat církevní služby.

Bezpečnostní riziko?

ÚMO bylo u nás zaregistrováno teprve před dvěma lety a předložilo tehdy 400 podpisů. Kolik lidí v ČR skutečně vyznává islám, ale nyní zmapováno není.

To byly hlavní důvody, proč některé státní orgány s povolením zásadně nesouhlasily. Ministerstvu vnitra vadí především krátkost působení společnosti, během níž se nemohla výrazně navenek profilovat.

"Proto byl návrh na udělení výjimky náboženské společnosti ÚMO předběžně projednán se zpravodajskými službami ČR, které k němu zaujaly jasně odmítavé stanovisko," odůvodnilo svůj postoj ministerstvo.

Bezpečnostní důvody obsahuje i vyjádření ministerstva spravedlnosti, které upozorňuje na nejednotný výklad islámu. "Existují různé proudy, na jejichž nekontrolovatelné kroky nebude mít naše společnost vliv při tak rozsáhlých možnostech působení, což může znamenat v budoucnu společenské riziko," tvrdí resort.

Podle něj "případná radikalizace islámu může znamenat závažné bezpečnostní riziko, zejména pak nebezpečí terorismu".

Duchovní pro jednoho vojáka?

Důvody, proč umožnit přítomnost duchovního šířícího islám pro jediného muslima v české armádě, nevidí ministerstvo obrany. Do věznic již nyní mají jejich duchovní přístup. Zásadní nesouhlas pak přišel od ministerstva školství, které protestuje proti tomu, že by stát měl platit muslimské škole stejně jako školám ostatním.

Podle vyjádření muslimského ústředí "alespoň rámcové seznámení s kulturou a vírou, ke které se hlásí víceméně 1,5 miliardy věřících žijících na naší planetě, může být žádané a užitečné pro všechny studenty a předejde se tak mnoha nedorozuměním a předsudkům".

Odsuzují extremismus

Muslimové ve své žádosti také argumentují tím, že první povolení k činnosti na českém území dostali již v roce 1912, nikdy neporušili zákony a zavazují se, že budou respektovat Ústavu ČR a právní řád i nadále.

Tvrdí jejich společnost je otevřená mezináboženskému dialogu. "ÚMO odsuzuje všechny formy jak náboženského, tak protináboženského extremismu a je pro toleranci, otevřený dialog a integraci muslimských věřících do společnosti," uvádí na podporu své žádosti. Největší muslimské komunity působí v Praze, Brně a v Teplicích. V rámci charitativní práce působí její členové v uprchlických táborech.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám