Bílé až narůžovělé květy začínají měnit ponurou zimní tvář mandloňových sadů na návrší nad Hustopečemi. Hýčkané stromy, které mají svou slavnost v sobotu 19. března, si možná svůj barevný odstín ponechají až do Slavnosti mandloní.

KOMENTÁŘ DNE:
 Prof. Drsc. Ing. et Mgr., paní učitelka Míla, CSc., PhD. - Nad nutností vysokoškolského vzdělání učitelek v mateřských školách se zamýšlí Václav Klaus ml. Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Freude, Freude, vždy na tebe dojde

„Pokud bude pěkné počasí, což by podle předpovědi mělo být, tak příští týden už asi budou v plném květu,“ očekává Petr Berka z místního městského úřadu. Mandloně byly po několik desetiletí u Hustopečí pěstované pro potřeby našich čokoládoven. Nikde jinde v zemi nebyly využité tímto způsobem. Město se po letech pustnutí rozhodlo opuštěné sady zachránit. Staré stromy se dočkaly potřebného ošetření, vloni se po dlouhých letech objevily i nové kusy.

„Myslím, že je o ně postaráno dobře. Svědčí o tom úhyn dvou stromků ze 150 vysázených. To je skvělý výsledek,“ pochvaluje si místostarosta Bořivoj Švásta (Zdravé Hustopeče).

Od středy by ale měly jít teploty nahoru, takže přes den bude kolem deseti stupňůklimatolog

Loňská výsadba zhruba hektarového sadu mandloní se přitom uskutečnila před extrémně suchým létem, které kladlo velké nároky na péči o stromky. Také letos zavládne na návrší nad městem čilý ruch spojený s výsadbou.

Zcela jiná situace panuje v nejzápadnější části republiky. „Jižní Morava není Karlovarsko. V horním Poohří je situace s příchodem jara zcela jiná,“ uvedl Rudolf Kovařík, klimatolog ze Šindelové na Sokolovsku.

Březen je zlomový

„Zlatý déšť je napučený podobně jako kočičky, kvetou sněženky a také olše, jak šedá, tak i lepkavá, a rovněž líska kvete, zrovna u ní stojím, ale že by to znamenalo, že jaro přišlo dříve, tak to rozhodně nelze o Karlovarsku tvrdit,“ pokračoval Kovařík.

I spodní vody se začínají vracet do svého normálu po loňském suchuklimatolog

„Prosinec byl sice teplý, leden nadprůměrný teplotně, ale únor už byl průměrný a březen je spíše chladnější,“ dodal. Špačci podle klimatologa přilétají na západ Čech mezi polovinou února a března. „Letos přilétli na přelomu února a března, takže také nic mimořádného. Snad o pár dnů dříve se vrátili čápi z jižních krajin,“ uvedl Kovařík.

„Jelení zvěř se zatím nechystá k migraci do vyšších poloh Krušných hor. Prostě jsme připravení po vegetační stránce na příchod jara. Obvykle přichází 19. března, které starousedlíci označují jako Pepisturm. Pepisturm buď otevře jaru brány, nebo jeho příchod odloží o třicet dnů, to je staré přísloví platící pro Krušné hory,“ poznamenal klimatolog.

V Šindelové Kovařík v minulých březnových dnech naměřil ráno i minus devět stupňů. „Od středy by ale měly jít teploty nahoru, takže přes den bude kolem deseti stupňů,“ poznamenal klimatolog. „Březen bude prostě zlomový, kdy ze zimy přejdeme do vegetačního období a příroda se probudí,“ uvedl Kovařík, podle kterého jsou v normálu hladiny povrchových vod.

„Kontroloval jsem studně v oblasti Šindelové až po Boží Dar a hladiny se tam drží na 79 až 91 procent normálu, takže i spodní vody se začínají vracet do svého normálu po loňském suchu,“ uzavřel klimatolog.