„Mamka mi častokrát vyprávěla, že když jsem se narodila, tak v nemocnici všechny prosila, aby mi datum narození posunuli. Chtěla po nich, abych měla narozeniny každý rok. Ale nevyslyšeli ji. Říkali jí, že to nejde a že vlastně může být ráda, protože ušetří, když mi dárky k narozeninám bude kupovat jednou za čtyři roky,“ smála se Barbora.

Maminka to nakonec vzdala a byla hlavně ráda, že má zdravé dítě.

„Samozřejmě jsem dárky dostávala každý rok. Vždy jsme se to snažili oslavit buď už 28. února, nebo 1. března. Je ale pravda, že když ten můj den D přišel, tak ta oslava byla mnohem větší, výjimečnější,“ líčila frýdeckomístecká sýrařka.

Posměch spolužáků

Zavzpomínala také na to, že se jí děti ve škole smály, že má narozeniny tak málokrát. Vždyť ve třetí třídě na základní škole je „slavila“ teprve podruhé.

„Spolužáci se mi posmívali, že dostávám dárky jednou za čtyři roky, že na mě rodiče ušetří. Ale mně to až tak nevadilo. Věděla jsem, že to není pravda,“ vzpomínala mladá žena a dodala, že ona sama nikoho, kdo by se narodil 29. února, nezná.

„Kdyby se mi dítě narodilo také 29. února, tak bych doktory nepřemlouvala. Prostě bych v tom nebyla sama,“ uvedla.

Letošní „sedmé“ narozeniny si chce užít ve velkém. Naplánovala oslavu s posezením se svými přáteli v jedné frýdecko-místecké restauraci, kterou má ráda. „Ať si ti mí kamarádi taky občas ty mé narozeniny užijí. Určitě nebude chybět dobrý sýr a víno,“ shrnula mladá žena.

Původ ve starověkém Egyptě

Přestupný rok je delší než běžný rok o jeden den. Používá se v solárních i lunisolárních kalendářích k vyrovnávání rozdílů mezi délkou kalendářního a tropického roku.

Jde vlastně o to, mít co nejpřesnější čas, který bude odpovídat poloze Slunce jak nyní, tak i před 100 lety.

Historie přestupných dnů a roků sahá až do starověkého Egypta, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok. Ten rok musí být dělitelný čtyřkou.