Prezident uvedl, že vychází z "tvůrčího vnímání" ústavy, podle kterého prezident může sjednávat mezinárodní smlouvy, nikoli je jen ratifikovat.

Vůči Norsku a jeho sociální službě jsou podle Zemana kvůli případům odebraných dětí s českým občanstvím nutná "drastičtější opatření".

Vedle mezinárodní smlouvy, kterou chce nejprve projednat s českými orgány, by rád na Norsko apeloval výzvami schválenými ve Sněmovně nebo Senátu, které by skandinávskou zemi upozornily, že česká republika využije všechny právní možnosti, aby chránila své občany. Podle prezidenta může intervenovat také vláda u agentur OSN pro lidská práva, v Evropském parlamentu a Radě Evropy.

Inspirací pro návrh česko-norské smlouvy byl dopis, který Zemanovi počátkem týdne poslal europoslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů), řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Mach v dopise Zemana prosí, aby sjednání smlouvy na základě prezidentské pravomoci sám zahájil, nebo jej přenesl na ministerstvo zahraničí, které o možnosti sjednat takovou smlouvu informoval v jiném dopise.

Ratifikace trvá roky

Sobotka v reakci na Zemanovo prohlášení uvedl, že mu návrh česko-norské smlouvy není znám. Sjednání podobné dohody včetně ratifikace podle něj vyžaduje léta. "V tuto chvíli si proto nedokážu představit, jak by předložení návrhu jakékoliv mezinárodní smlouvy mohlo napomoci řešení aktuálních konzulárních případů a rozdílných názorů, které s Norskem na některé otázky máme," sdělil premiér v tiskovém prohlášení.

Důležité podle Sobotky je, aby Norsko přistoupilo k haagské úmluvě o ochraně dětí. Připomněl, že o odebírání dětí službou Barnevernet v listopadu jednal s norskou premiérkou. "V současné době vláda zvažuje možnosti případné intervence ČR do řízení probíhajícího před norskými soudy," uvedl. V případu bratrů Michalákových odebraných jejich matce Evě se bude norský soud v únoru zabývat jejím odvoláním proti zbavení rodičovské odpovědnosti k oběma jejím synům. Česko se může do procesu zapojit jako takzvaný pomocník v řízení.

Protesty proti  Barnevernetu

V médiích byly dosud zveřejněny dva případy, kdy Barnevernet odebral děti s českým občanstvím z péče biologických rodičů. Bratry Michálakovy odebrala norská sociálka matce Evě v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání.

Vášně budí i kauza devítiměsíčního děvčátka, které norská sociálka odebrala české matce a norskému otci před pár týdny. Podle poslankyně TOP 09 Jitky Chalánkové, která se problémem zabývá, jsou podobné případy českých dětí v Norsku tři. Odebrání dětí v Norsku řeší i slovenská matka či rumunská rodina.

V Praze a dalších evropských městech se minulou sobotu konaly protesty proti Barnevernetu. Podle pořadatelů se demonstrace uskuteční také v dalších městech. Dosud byly v Norsku, Španělsku, Británii či Rumunsku.