Integrace má mít podle vnitra dvě základní fáze. První je pobyt v integračních azylových střediscích po dobu většinou 12 a maximálně 18 měsíců s intenzivní výukou českého jazyka a s přípravou na budoucí život v Česku.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Druhou fází je samotná integrace počítající s ubytováním a zajištěním práce. Na ní by se podílely i neziskové subjekty a církve.

Materiál navrhuje, aby se pro rok 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb stala Charita ČR. Smlouva s ní by i z časových důvodů měla být uzavřena bez výběrového řízení. Na novou víceletou smlouvu na období od začátku roku 2017 chce ministerstvo vypsat řádné výběrové řízení.

Příští rok na programu půjde zhruba 200 miliónů korun. Ze státního rozpočtu má jít 73 miliónů, 127 miliónů pak z unijních zdrojů jako příspěvek za přesídlené a relokované osoby.

Čeština nebude úředním jazykem

Návrh zákona, který by výslovně stanovil, že čeština je úředním jazykem České republiky, naopak vláda v pátek odmítla. Norma předložená poslanci KSČM je podle názoru kabinetu nadbytečná.

Poslanci navrhli, aby byla uzákoněna povinnost vyhlašovat a zveřejňovat mezinárodní smlouvy, zákony i další úřední záznamy v češtině. Instituce by musely chránit češtinu jako cennou součást kulturního dědictví.

Čeština by byla rovněž uzákoněna vyučovacím jazykem a v češtině by se musely vysílat rozhlasové a televizní programy. Výjimku by tvořily pořady k výuce cizích jazyků a vysílání převzatých zahraničních pořadů, které by ale musely být opatřeny mluveným nebo psaným překladem.

Podnikatelé by museli dokázat, že se domluví

Znalost češtiny by museli prokazovat vedle žadatelů o azyl i podnikatelé. Museli by dokázat svou schopnost dorozumět se „v rozsahu běžné denní komunikace v oblasti předpokládané činnosti”.

V češtině by musely být i venkovní reklamy. Zastupitelstva by mohla vydávat vyhlášky s podmínkami, za kterých by bylo možné na veřejně přístupných místech využít k propagaci a informování vedle češtiny taky cizí jazyk. Národnostní a etnické menšiny by měly nadále jazyková práva daná ústavou a mezinárodními smlouvami.

Pokud by někdo zákon porušil, kontrolní úřady by na prohřešek nejprve upozornily a poskytly by nejvýše tříměsíční lhůtu k nápravě. Pokud by nenastala, mohly by zahájit správní řízení a uložit, i opakovaně, až 50tisícovou pokutu.

Památkový zákon vláda schválila

Kabinet naopak schválil nový památkový zákon. Norma mimo jiné dává úřadům možnost zakročit v případě, kdy vlastník o památku nepečuje. Umožňuje rovněž kompenzovat náklady majitelům nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkových rezervacích a památkových zónách.

S účinností zákona, který má řadu kritiků z řad památkářů i různých oborových sdružení, se počítá od 1. ledna 2018.

Vláda naopak odmítla poslanecký návrh zákona, který má upravovat pravidla pro činnost policejní databáze DNA a pro zpracování genetických vzorků a profilů i jejich likvidaci. Autoři tvrdí, že bez zákonné úpravy se budou citlivé osobní údaje dál zpracovávat bez dostatečného právního titulu, což odporuje standardům pro omezení lidských práv.

Všechny návrhy nyní posoudí poslanci.