Článek
Zeman ve svém projevu na konferenci při příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi prohlásil: „Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem "Hitler je gentleman". Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: "Nemůžeme-li
zpívat s anděly, musíme výti s vlky".
Lidové noviny upozornily, že článek s podobným titulkem nelze dohledat a autorem citátu o andělech a vlcích je Jan Stránský, který jej publikoval pod pseudonymem Petr Bílý.
„Označit Ferdinanda Peroutku nepřímo jako člověka, který byl fascinován
„Označit Ferdinanda Peroutku nepřímo jako člověka, který byl fascinován nacismem, je nehoráznou urážkou muže, který strávil druhou světovou válku v
nacistických koncentračních táborech,” píší členové Sdružení Ferdinanda Peroutky.
Připomněli, že novináře nacisté převezli z koncentračního tábora do Prahy. „K. H. Frank a Emanuel Moravec mu nabídli svobodu: pokud se opět ujme vedení časopisu Přítomnost, ale v jejich službách.” To Peroutka odmítl.
| Co řekl Zeman v projevu |
|---|
| Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“ |
„Přiřkl jste fascinaci nacismem muži, který si zachoval mravní integritu a
statečnost i v těchto tragických časech a nabídku odmítl, i za cenu návratu zpět do koncentračního tábora. Ferdinanda Peroutku, celoživotního odpůrce totalit všeho druhu, nezlomili ani nacisté, ani komunisté,” píší zástupci sdružení.
Sdružení chce, aby prezident svá tvrzení doložil nebo aby se Peroutkovi veřejně omluvil. „Ferdinand Peroutka není příkladem intelektuála, který by selhal v krizové situaci."
Hrad: Zavíráte oči před pravdou
Hrad ale s tímto výkladem nesouhlasí. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že podstata sporu je spíše v tom kdo tato slova řekl, než o jejich obsah. Peroutka podle něj před druhou světovou válkou prožil selhání intelektuála, "před kterým nesmíme ve jménu pravdivého obrazu osobnosti i naší historie zavírat oči".
Podle něj právě to zmíněné sdružení činí. Odkázal na výrok z 22. února 1939. "Zde tudíž nejde o omluvy, ale o vědomí, že i intelektuál může v krizové situaci selhat." Jeho původ ale neupřesnil.