Souhlasil i s tím, že za bývalý majetek církví, který přešel na kraje a obce, bude vyplacena miliardová náhrada a že je nebude církev žádat zpět.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Ale jak ukazuje dlouhý seznam majetkových nároků některých církevních subjektů na kraje, který má Právo k dispozici, s jídlem vzrostla chuť. Na seznamu je např. řada škol, historické budovy, nespočet uměleckých předmětů z regionálních muzeí a desítky tisíc historických knih z krajských knihoven.

Řada diecézí, farností a řádů chce totiž využít nenápadného paragrafu 18 v restitučním zákoně, který říká, že církev se může dožadovat i majetku, který byl vydán v rozporu s blokačním paragrafem zákona o půdě z roku 1991.

Církevní právníci a představitelé teď tvrdí, že stát tento paragraf porušil, když po roce 2001 převáděl na kraje i některý bývalý církevní majetek.

Německý řád chce Sovinec i Bruntál

Hejtmani, ale i někteří tvůrci zákona z řad bývalé Nečasovy vládní koalice jsou církevními požadavky nemile zaskočeni a zásadně je odmítají. Německý řád, který zatím bezúspěšně požaduje od státu hrad Bouzov a dvacet tisíc hektarů lesů, zaslal v dubnu Moravskoslezskému kraji dopisy, v nichž zpochybňuje přechod vlastnických práv ze státu na kraj v případě zámku Bruntál, hradu Sovinec a dalších nemovitostí v Bruntále, Opavě a Vrbně pod Pradědem.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) Právu řekl, že nárok bývalých německých rytířů považuje za nezákonný. „My nejsme ze zákona povinnou osobou a tím pádem nevzniká na tento majetek nárok. Proto odmítáme s německými rytíři jakékoli jednání,“ uvedl Novák.

Řád odmítnutí nepřijal a v květnu na krajský úřad poslal dopis, v kterém píše, že řád již podniká „kroky, jež povedou k určení vlastnického práva státu k výše uvedeným nemovitostem“. To by podle řádu pootevřelo dveře k získání majetku.

Advokát řádu Václav Zeman totiž v dopise dodává, že pokud soud znovu určí za vlastníka stát, řád jej požádá o vrácení nemovitostí podle restitučního zákona.
Hejtman Novák se pro jistotu obrátil i na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ten kraj ujistil, že kraj získal majetek zákonným způsobem.

Dostávají finanční náhradu, ale chtějí víc

„Jedná se o nevydávané nemovité věci, za které je v souladu se zákonem registrovaným církvím a náboženským společnostem vyplácena finanční náhrada,“ sdělil úřad kraji.

Podle biskupského sekretáře Tomáše Holuba musí soudy zjistit, zda i převod majetku ze státu na kraje na přelomu tisíciletí nebyl v rozporu s blokačním paragrafem. Podle něj byl. „Když byl vydán v roce 1991 blokační paragraf, tak ho následné zákony nemohou přece negovat. Teď jde o to, zjistit, zda stát jednal zákonně, nebo proti vlastním zákonům,“ řekl Právu Holub.

Poslanec Marek BendaODS, který stál u zrodu zákona, Právu řekl, že určitě nechtěli, aby byl zpochybněn převod majetku na kraje. „Vždy jsem ten zákon chápal tak, že co je dnes obcí, krajů a fyzických osob, se vydávat nebude, s výjimkou toho, co bylo v rozporu s blokačním paragrafem,“ uvedl.

Dodal, že byla všeobecná shoda na tom, že zákon umožní církvím soudit se pouze o protizákonně vydané majetky z Pozemkového fondu ČR.

V Českých Budějovicích žádali o tři střední školy

„Věděli jsme, že pozemkový fond vydal v rozporu s blokačním paragrafem pozemky, a v těchto případech jsme chtěli, aby bylo možné vést spor. Nemělo se to týkat budov a movitých věcí, které stát převedl na kraje a obce,“ dodal Benda.

Podle něj jsou překvapivé žádosti o vracení školních budov. Řád Křižovníků s Červenou hvězdou požádal Karlovarský kraj o vydání budovy a pozemků Integrované střední školy v Chebu. V Českých Budějovicích katolické subjekty požádaly dokonce o tři střední školy.

Českobudějovické biskupství chce vrátit budovy střední školy automobilní a technické ve Skuherského ulici a také objekt střední školy polytechnické v Nerudově ulici. O tuto školu požádala i Česká katolická charita.

Advokát: K soudu nepůjdeme

Vyšebrodští cisterciáci podali žádost o vrácení střední školy cestovního ruchu na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích. Podle advokáta Tomáše Halase podali žádost pro jistotu.

„Pokládal jsem za svou povinnost z opatrnosti neopomenout žádný z nároků,“ řekl Právu Halas. Podle něj si jsou vědomi, že vymáhání nejasných požadavků by mohlo poškodit hlavní nároky. Cisterciáci žádají čtyři tisíce hektarů lesů.

„Budova v Českých Budějovicích je zajímavá, ale nebudeme se pokoušet o něco, co nezakládá jasný nárok podle zákona už proto, abych nezpochybnil naše jiné nároky, v kterých jsme si jisti, že máme pravdu,“ uvedl Halas.

Jak dodal, je nepochopitelné, proč stát v jejich věci ještě nerozhodl. „Pořád slyším, že naše nároky jsou zpochybněny kvůli Benešovým dekretům, ale všichni zapomínají, že klášter ve Vyšším Brodě byl jeden z mála, který vzdoroval Hitlerovi,“ dodal.