"Máte-li na mysli občanskou válku na Ukrajině, tak je především ji potřeba pravdivě pojmenovat a říci poctivě, že to opravdu je občanská válka. Samozřejmě že se z ní může stát i ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel," uvedl Zeman v pořadu Pressklub, který bude Frekvence 1 vysílat v neděli.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Jeho slova jsou v rozporu s vyjádřením vedení NATO, premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo ministra obrany Martina Stropnického (ANO), podle jehož informací na východě Ukrajiny bojuje kolem 5000 ruských vojáků. Podobně vnímají situaci i představitelé dalších západních zemí.

Do Zemana se na summitu NATO navážel švédský ministr

Postoj Zemana, který se podobně vyjádřil i na summitu NATO ve Walesu, ve čtvrtek nepřímo kritizoval například švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt před novináři na adresu českého prezidenta. Zeman také prohlásil, že bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny. [celá zpráva]

Invazní armáda tam není, tvrdí Zeman

V rozhovoru český prezident poznamenal, že při okupaci Československa v roce 1968 zemi v prvním sledu obsadilo 150 000 ruských vojáků. To je podle něj invazní armáda.

"Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou," uvedl také.

Přítomnost ruských vojáků Lavrov dlouho popíral i na Krymu, který nakonec Moskva obsadila.

Narovnání vztahů na Ukrajině může trvat desítky let

Zeman také zopakoval své stanovisko ke zpřísnění sankcí vůči Rusku. Nutné jsou podle něj v případě, že skutečně došlo k ruské invazi, jinak nikoliv. Obecně přitom hlava státu sankce jako cestu k řešení konfliktů odmítá. V souvislosti s Ukrajinou v minulosti naopak Zeman prosazoval například co nejčastější výměnu podnikatelů, turistů, studentů a změnu systému zevnitř demokratickými a právními prostředky.

V rozhovoru prezident také vyjádřil lítost nad tím, že si Ukrajina sama ničí svůj průmyslový potenciál a vytváří hluboké příkopy mezi ruskojazyčným a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem. Má také obavu, že se šrámy po konfliktu budou zahlazovat desítky let.

Zaorálka přesvědčuje o hrozbě islamistů

Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nástup Islámského státuSýriiIráku je přinejmenším stejně velké nebezpečí jako ruské imperiální ambice.

O hrozbě islámské rozpínavosti se prý snaží přesvědčit i ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).