Rath slyší z nahrávek jen to, co chce, říká žalobce

„Mně to přijde naprosto neuvěřitelné, tomu nemůže nikdo rozumět, je to totálně nesrozumitelné a jsem zvědav, co na to řeknou třeba u Evropského soudu pro lidská práva, když to budou překládat do angličtiny,“ zvyšoval rozčileně hlas někdejší středočeský hejtman.

Státní zástupce Petr Jirát sice připustil, že prostorové odposlechy nemají takovou kvalitu jako například ty telefonní, ale on prý ve sluchátkách, které všichni účastníci procesu mají, slyší hodně.

„Pan doktor Rath, a to mohu říct naprosto odpovědně, slyší pouze to, co chce slyšet, a to, co je mu nepříjemné, kde se hovoří o něm, tak to zásadně neslyší, ačkoliv my to slyšíme,“ oponoval obžalovanému Jirát.

Rath ve čtvrtek zároveň opakovaně žádal o to, aby mohl s obhájci slyšet vše, co protikorupční policie v rozmezí od prosince 2011 do května 2012 v odposleších zaznamenala, tedy i pasáže, které nejsou ve spise. Vyšetřovatelé totiž podle něj dali soudu k dispozici jen to, co se jim hodilo.

„Oni už mě o to žádali v přípravném řízení, já jim to ale podle trestního řádu dovolit nemohu. Mohou požádat soud, aby jim tyto odposlechy buď dal k dispozici, nebo je tady celé přehrál. A je věcí soudu, zda jim vyhoví v tomto důkazním návrhu nebo nikoliv,“ reagoval na to žalobce.

Policie totiž podle zákona může dát do spisu jen ty odposlechy, které se přímo vztahují k Rathově kauze. „A tak to přesně v tomto spise je. Přičemž trestní řád ukládá, aby takzvané ostatní věci, které nejsou důkazem, tedy osobní či rodinné hovory a další, byly uloženy odděleně od spisu. A ve spise je protokol o tom, kde jsou uloženy, oni to dobře vědí. Tyto ostatní hovory jsou uloženy na policii, jak to obvykle bývá. A mohou a musí být zničeny až po právní moci tohoto rozsudku,“ doplnil Jirát.

Rath, ale i další obžalovaní a obhájci si však také neustále stěžují na to, že písemné přepisy odposlechů, které mají k dispozici, nesouhlasí úplně s poslouchanými nahrávkami.

„To je přesně to, co on (Rath) manipuluje a myslí si pravděpodobně, že i soud tomu uvěří. Ale to tak být nemůže, protože to, co tam není přepsáno, jsou například pasáže, kdy se začnou bavit o koních anebo o něčem, co s trestnou činností nesouvisí. Proto tam policie napíše: 'a dále se baví o koních'. A ta pasáž o koních tam není přepsána. Pokračuje v okamžiku, kdy se opět začnou bavit o trestné činnosti. A on si zřejmě myslí, že ty odposlechy jsou neúplné,“ dodal na vysvětlenou Jirát.

Upřesnil také, že do konce roku soud zřejmě stihne pustit všechny záznamy odposlechů pořízené v kanceláři kladenské nemocnice, patřící v minulosti jedné z hlavních obžalovaných, bývalé šéfce kladenské nemocnice Kateřině Pancové.

V lednu by se měly dostat na řadu odposlechy z domu Pancové v Rudné u Prahy, kde podle obžaloby mělo nejčastěji dojít k předání peněz, a v dalších týdnech pak bude soud pouštět i odposlechy telefonních hovorů.

„Celkem je toho zhruba čtrnáct dnů po osmi hodinách odposlechů,“ nastínil Jirát. Dohromady tedy soud bude muset pustit odhadem 112 hodin odposlechů. „Počítám, že to bude na celý prosinec a leden,“ dodal žalobce.

Soud také v neveřejném zasedání rozhodoval o žádostech Pancové a jejího partnera Petra Kotta o vrácení některých policií zabavených věcí. Například auta, hodinek a jiných cenností.

Podle informací jednoho z obhájců však Pancová s Kottem uspěli pouze v jenom případě, zpět dostanou své dva koně. Za to se přimlouval i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, péče o zvířata je prý příliš nákladná.