Podle bývalého poslance Stanislava Polčáka (STAN), který kandiduje za TOP 09Praze, by změna měla vymezit bílá místa v ústavě, která je možné různě interpretovat. TOP 09 chce, aby se změna dotkla už současného funkčního období prezidenta Miloše Zemana.

Prezident Zeman vyvolal v minulých měsících některými svými kroky nesouhlas politiků, podle některých hlava státu svým chováním překračuje ústavní tradice. Zeman se například přel s předsedou TOP 09 a bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem kvůli jmenování velvyslanců. Stavěl se také proti jmenování akademika Martina C. Putny profesorem, Putna nakonec dekret převzal od ministra školství. Zeman vyvolal v létě kritiku rovněž tím, že po pádu vlády Petra Nečase (ODS) jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, jehož kabinet se neopírá o důvěru Poslanecké sněmovny.

"Rozhodli jsme se předložit k diskusi návrh upřesnění pravomocí prezidenta tak, aby nebyly nejasnosti v našem právním řádu," řekl v pondělí novinářům Schwarzenberg, který je Zemanovým kritikem. Podle Schwarzenberga prezident Zeman využil mezery v ústavě pro mírné rozšíření svých pravomocí.

Jasné termíny

Polčák řekl, že připravený návrh chce do ústavy promítnout to, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a vychází z ní. Bývalá vládní strana navrhuje, aby prezident nově musel členy vlády po návrhu premiéra jmenovat do 15 dnů. Stejný termín by platil i v případě odvolání ministrů. V ústavě nyní termíny nejsou. TOP 09 prosazuje, aby členy bankovní rady České národní banky nově kromě prezidenta schvaloval i Senát.

Není jasné, jestli TOP 09 s návrhem v nové Sněmovně uspěje. Podle Polčáka by ale návrh mohl být projednán co nejdříve tak, aby byl na jaře poslán do Senátu.