„Sledování to v žádném případě nebylo. Potvrdili to všichni utajovaní svědci, kteří tento monitoring prováděli. Všichni potvrdili, že se jednalo o formu obrany proti sledování,“ řekl novinářům před vstupem do policejní budovy v Praze Na Perštýně Pohůnkův obhájce Michal Hráský.

„Jejím účelem (obrany proti sledování) je zjistit, zda určitá osoba není sledována jinými subjekty. V tomto případě někým, kdo by mohl ohrozit zájem státu,“ podotkl advokát.

Samotný Pohůnek s novináři před výslechem nemluvil, na místo se dostavil s předstihem a na advokáta čekal už ve vestibulu policejní budovy.

Pouze plnil rozkazy

Jak Hráský uvedl, jeho klient prý přijímal rozkazy pouze od svých nadřízených, s šéfkou kabinetu premiéra Janou Nagyovou, dnes Nečasovou, nepřišel do styku.

„On se podílel (na monitoringu) tak, že obdržel rozkaz a ten samý rozkaz dal svému podřízenému, který ten samý rozkaz zase předal konkrétním osobám, které pak už monitoring prováděly,“ vysvětlil Hráský postup zpravodajců.

V říjnu a listopadu, kdy měl Pohůnek rozkazy ohledně monitoringu Nečasové dostávat, vedli vojenské zpravodajství postupně generálové Ondřej PáleníkMilan Kovanda.

Samotný Pohůnek proto chce klást policii vlastní otázky. „Chceme se ptát, co bylo činností vojenského zpravodajství, kdo dával ty úkoly, k čemu ty úkoly směřovaly a jaký je rozdíl mezi sledováním a obranou proti sledování. Když pominu utajované svědky, nikdo zatím nevysvětlil veřejnosti, jaký je v tom rozdíl,“ dodal Hráský.