„Myslím, že získáme nějakých 96 až 97 hlasů,“ prohlásil premiér. „Doufám, že to bude znamenat vyslovení důvěry,“ dodal.

To by znamenalo, že by se muselo snížit kvórum pro hlasování, tedy, že by se někteří poslanci hlasování nezúčastnili. K vyslovení důvěry vládě je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

ČTĚTE TAKÉ:
Vláda odborníků? Rusnokův kabinet za ni považuje jen 15 procent lidí

Rusnok uvedl, že si nevede statistiky o tom, kdo z poslanců mu hlas dá a kdo nikoliv. „Dnešní Sněmovna je natolik dynamický útvar, že by asi taková statistika nebyla příliš věrohodná,“ vysvětlil.

Strany bývalé koalice tvrdí, že mají na své straně 101 poslanců, někteří zákonodárci se ale kvůli dovoleným nemusí jednání zúčastnit. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka zase uvažuje o tom, že by ČSSD na hlasování opustila jednací sál a snížila tím počet, který je k vyslovení důvěry nutný. Nejasný je postoj některých nezařazených poslanců.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK zveřejněném Českou televizí, by 65 procent chtělo, aby Sněmovna důvěru Rusnokově vládě dala. Naopak 34 procent lidí je proti. Jen jediné procento dotázaných není rozhodnuto.

Kuba: poslanci jsou tým

Úřadující předseda ODS Martin Kuba na Rusnokův odhad prohlásil, že „nemá zprávu o tom, že by někdo nehodlal dorazit na středeční hlasování (o důvěře)“.

„Žádný kapitán nemůže ručit za všech padesát hráčů,“ dodal. ”Neumím si ale představit, že by sparťanští fanoušci fandili týmu, jehož členové by se někde zapomněli nebo onemocněli,“ připodobnil Kuba poslance ODS k fotbalovému týmu.

Předsedkyně LIDEM Karolína Peake, jejíž strana má ve Sněmovně aktuálně pět zákonodárců, také prohlásila, že neví o nikom, kdo by na středeční hlasování nehodlal dorazit. [celá zpráva]

Nejednoznačně se k vládní podpoře vyjádřil předseda Věcí veřejných Vít Bárta. „Intenzivně studujeme programové prohlášení, některé věci nám tam chybí,“ uvedl Bárta. V té souvislosti zmínil problematiku českých potravin a jejich cen ve srovnání s Německem.

Šéf KSČM Vojtěch Filip uvedl, že jeho strana určí konečné stanovisko v úterý. Prohlásil ale, že by podpora Rusnokovy vlády mohla donutit pravici zvednout ruku pro rozpuštění Sněmovny. Také ČSSD se definitivně rozhodne až v úterý, zopakoval její šéf Bohuslav Sobotka. Naopak předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg trvá na tom, že jeho strana pro Rusnokovu vládu hlasovat nebude.

Náměstci na funkce nestačili

Středečního hlasování se zúčastní také prezident Miloš Zeman. Rusnok odmítl, že by spolu nějakým způsobem koordinovali projevy před poslanci. „Nevidím mu do hlavy, on má jistě nějaké poselství, které chce sdělit poslancům,“ řekl Rusnok.

Uvedl také, že za nejlepší řešení nastalé krize považuje předčasné volby, nevidí ale způsob, jak by je jako premiér pomohl vyvolat. „Vítám předčasné volby a myslím si, že by to bylo skutečně nejlepší řešení,“ řekl.

Co se týče personálních změn, které jeho vláda provedla v některých resortech, Rusnok za svými ministry stojí. V případě odvolaného předsednictva Českých drah podle něj nebylo na co čekat, v případě odvolání šéfa Národního divadla ministrem kultury Jiřím Balvínem Rusnok uvedl, že „kulturní resort zrovna štěstí na dobrá rozhodnutí v posledních letech neměl“. Nicméně soudí, že je dobře, že se podařilo včas změny vrátit.

Rusnok ale vítá odvolání náměstků z některých ministerstev. Zdůraznil, že dříve vykonávali funkci náměstka zejména odborníci, zatímco nyní to jsou „političtí nominanti“. Je tedy podle něj logické, že když přijde na ministerstvo ministr z jiné politické strany, než je náměstek, těžko se bude takovými lidmi obklopovat. „Navíc na ty funkce (vyhození náměstci, pozn. red.) nestačí,“ dodal.