Článek
„Naše ekonomika přešlapuje na místě, dokonce klesá a v celosvětovém kontextu a vůči námi srovnatelných zemí ztrácí. Nejedná se o krátkodobý periodický výkyv, který sám odezní, ale evidentní trend se střednědobým charakterem a může se jednat o tendenci trvalejší,“ uvedl Klaus při příležitosti každoročního setkání absolventů Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE).
„V naší iracionální politické situaci se touto věcí v politické sféře nikdo nezabývá. Vláda nedemonstruje, že si je tohoto fenoménu vědoma a vůbec ne, že s ním chce něco dělat. Jedinou strategií je relativně klidně dožít do parlamentních voleb v květnu 2014,“ uvedl exprezident.
Nemá to nic společného se selháním trhu. Je to selhání státu, našeho státu.
Klaus vystoupil na VŠE s přednáškou „Úvaha o stavu českého ekonomického školství a české ekonomiky“. Lze předpokládat, že ve své kritice bude pokračovat v pondělí, kdy má vystoupit na regionální ideové konferenci ODS v Českých Budějovicích s tématem současné ekonomické situace v ČR.
Podle Klause má očividná stagnace příčiny nejen systémové, ale i dobově podmíněné. „Vzájemně se příčiny posilují, což je velmi nepříjemnou kombinací, z níž není žádné bezbolestné východisko. Politici si to musí uvědomit a jasně sdělit veřejnosti, která vážnost situace v celém důsledku nevnímá, že je třeba provést hlubokou a radikální změnu, která není jen změnou administrování ekonomiky, ale transformací systému,“ uvedl s tím, že politici si, nejlépe ve volbách, musejí vyžádat souhlas veřejnosti ke generálním změnám.
Jsme svědky populismu parlamentní opozice a destruktivnímu populismu neparlamentní.
„Ekonomický systém se necelé čtvrt století od pádu komunismu stává systémem více a více politickým. Systém je stále méně spravedlivým a méně sociálním. Silnější mají více výhod bránit se dopadům, které plynou ze systémové neefektivity. Nemá to nic společného se selháním trhu. Je to selhání státu, našeho státu. A v případě evropského kontextu nejde o selhání jednoho nesuverénního státu, ale celé EU,“ řekl dále.
Slabá koalice
Podle Klause zemi vládne mimořádně křehká či slabá koalice bez elementární jednoty a bez jasné ekonomické koncepce. „Jsme svědky populismu parlamentní opozice a destruktivnímu populismu neparlamentní,“ uvedl. Exprezident dodal, že kvůli tomu chybí schopnost zformulovat jakoukoliv strategii či vizi a není možné provést ani nejzákladnější projekty.
„Hrajeme jen udržovací hru, soustředěnou na minimalizaci chyb. Všichni hlavní političtí hráči mají před očima jen volby,“ podotkl Klaus.
Exprezident uznal, že hluboké reformy nemohou vést k okamžitému nastartování růstu. „Začít se s nimi mělo již včera, ne-li předevčírem,“ dodal.
Nečas slova eprezidenta odmítl. „Ekonomický a politický program vlády oceňují zahraniční trhy zvýšením ratingu a nejnižšími úroky státních dluhopisů v historii ČR. Kritika všeho a všech není můj program,“ sdělil Nečas.
Klaus podle něj jako bývalý premiér dobře ví, jaké to je vládnout v křehké koaliční vládě a jak obtížné je prosazovat hluboké reformy. "Jemu to tehdy koaliční partneři neumožnili," prohlásil premiér.
Spor o Putnu
Už dopoledne Klaus komentoval také spor o jmenování historika Martina C. Putny profesorem. Prezident Miloš Zeman jmenování Putny odmítá, důvody neuvedl a svým krokem pobouřil akademickou obec i řadu politiků. Klaus uvedl, že jde o vážný spor.
„Je to spor vážný, je to spor o ústavní pravomoci prezidenta. Deset let jsem se utkával s problémem, co znamená podle naší nepřesné ústavy slovo 'jmenuje'. Znamená to, že je pošťákem, který automaticky podepíše všechno, co je mu posláno na stůl. Nebo to znamená, že když jmenuje prezident, tak je to jeho zodpovědnost a on o tom má něco říci,“ ptal se řečnicky Klaus novinářů před autogramiádou svých knih na literárním festivalu Svět knihy v Praze.
Klaus řekl, že on za svá dvě funkční období všem návrhům na jmenování profesorů vyhověl, ač nad některými "vzdychal". Dodal, že by si povzdechl i nad jmenováním Putny.