Místo nahodilého ověřování padesáti tisíc podpisů, umožňujících kandidaturu, by jich mělo stačit jen osm tisíc. Ale pozor – musely by být úředně ověřené. Například v Rakousku musí získat prezidentský kandidát šest tisíc ověřených podpisů.

„My vycházíme ze zkušeností, které jsme měli z první přímé volby prezidenta, a chceme se tak přiblížit spíše modelu Rakouska,“ potvrdil Právu ministr vnitra Jan Kubice. Novelu ústavy a příslušných zákonů ale musí schválit parlament.

Nově by byl nucen každý z podporovatelů konkrétního kandidáta svůj podpis zaslat buď ze své datové schránky, anebo osobně dojít na určená místa, např. na poštu, kde bude na základě předložení osobních dokladů do seznamu zapsán. Kandidáti tak nebudou moci sbírat podpisy lidí na ulicích. Každý podporovatel si bude muset nechat svůj podpis ověřit. A to může znamenat pro méně známé kandidáty problém.

Na nominaci prezidenta poslanci a senátory se nic nemění. Nadále by platilo, že k tomu stačí dvacet poslanců nebo deset senátorů. Návrh ministerstva je od středy k dispozici na webových stránkách vlády.

Odborníci změnu vítají

„Takové řešení pokládám za správné a směřuje k takzvanému rakouskému modelu,“ řekl Právu ústavní právník z pražské právnické fakulty Jan Wintr.

„Takto získané podpisy budou v každém případě neprůstřelné, a nebude se tak moci opakovat situace s falešnými podpisy na kandidátních arších nebo s několika podpisy jednoho člověka na jedné listině,“ míní.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Za pravdu mu dává i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jehož úřad řešil stížnosti prezidentských kandidátů na postup ministerstva vnitra při náhodné kontrole podpisů. „Cesta, která povede k větší věrohodnosti podporovatelů konkrétního kandidáta, je rozhodně lepší než současný stav,“ řekl Baxa Právu.

Připomněl, že není problém získat podobu podpisu leckterého občana i jeho adresu a jeho jménem pak podepsat kandidátní arch, aniž se o tom dozvěděli dotyčný i uchazeč o Hrad.

Politici spíše proti

Za změnu k lepšímu považuje návrh pouze šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Po tom, co předvedli někteří prezidentští kandidáti tím, že byli schopni předkládat podpisy i mrtvých spoluobčanů, si myslím, že je to legitimní návrh,“ řekl Právu.

Podle něho je snížení na osm tisíc rozumné a vychází z toho, že ne každý bude ochoten podstoupit cestu na určený úřad.

Podle předsedy klubu ODS Marka Bendy „je to zase nějaký úřednický nápad. Představa osmi tisíc ověřených podpisů mě neuráží, ale zdá se mi to málo. Bavme se třeba o dvaceti tisících.“

Předsedové poslaneckých klubů. Vlevo Marek Benda (ODS) a Jeroným Tejc (ČSSD).

Předsedové poslaneckých klubů. Vlevo Marek Benda (ODS) a Jeroným Tejc (ČSSD).

FOTO: Milan Malíček, Právo

Připustil, že povinnost dojít vyjádřit svůj názor na úřad omezí zájem lidí, ale podle něho jde i o to, zamezit tomu, aby se kandidáti hlásili do volby jen proto, aby se zviditelnili. „Nevidím důvod, proč jim to ulehčovat. Prezidentská volba je vážná věc,“ dodal Benda.

Jako nízký počet vidí osm tisíc podpisů také šéf klubu KSČM Pavel Kováčik. Na druhou stranu ověřování podpisů podle něj ztíží přístup některých lidí, především z venkova, k tomu, aby mohli projevit svoji vůli. „Mělo by se zůstat u petiční formy jako dosud a zlepšit by se měla kontrola archů,“ řekl Právu.

Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc se domnívá, že bude velmi těžké najít shodu na změně ústavy.

Podle něho by bylo lepší zůstat u současné úpravy s 50 tisíci podpisy na peticích. „Změnit by se měl zákon tak, aby byl jasný pro úředníky, kteří budou kontrolovat podpisy. Kontrolovat by se ale měly všechny archy, ne jen namátkově, a vnitro by na to mělo mít dost času,“ sdělil Právu. Nadto by se podle Tejce mohlo umožnit lidem ověření podpisů na CzechPointu, kde by předložili občanský průkaz a dostali i potvrzení, že dali podporu některému z kandidátů.

Bez soc. demokratů a ODS není šance

Při nesouhlasu dvou nejsilnějších stran se změnami je získání třípětinové většiny ve Sněmovně i v Senátu nemožné. V dolní komoře by pro návrhy muselo zvednout ruku 120 poslanců, v horní pak při plném počtu 81 senátorů 49 z nich.