Identity agentů, odhalení jejich krytí, přístup k tajným fondům a dokonce i instalace štěnic přímo do prostor české vojenské zpravodajské služby. To všechno podle zjištění Práva nabízel za miliónové částky jeden z vysokých důstojníků vojenského zpravodajství špiónům z Ruska, Ukrajiny a Severní Koreje.

Informace, které v prostředí tajných služeb patří k těm vůbec nejcitlivějším, nabízel zpravodajec Milan Š. cizím mocnostem v první polovině roku 2011 a loni za to byl ve vší tichosti odsouzen k osmi letům vězení.

Psal se únor 2011 a na ruské velvyslanectví v Praze doručil kurýr velmi neobvyklý dopis. Jeho autor se podepsal jako Chodec a pracovníkům ambasády nabídl, že jim za úplatu předá utajované informace z prostředí vojenské rozvědky. Zároveň navrhl osobní schůzku v čínském pavilónu zámeckého parku ve středočeské Vlašimi, kde posléze na cizí agenty čekal hodinu a půl marně.

Chtěl podepsat spolupráci

Jen o pár dní později proto sepsal Chodec další dopis a tentokrát už k němu jako důkaz své příslušnosti k vojenské tajné službě přiložil kopii své identifikační karty. I tentokrát ale odešel z místa navržené schůzky v obci Domašín s nepořízenou.

„Krtek“, jak se ve zpravodajské hantýrce říká agentům-zrádcům, se pak v dubnu obrátil dopisem na velvyslanectví Ukrajinské republiky. Ve svých návrzích přitom řádně přitvrdil, a aby doložil, že to myslí vážně, přidal Chodec k dopisu i část seznamu příslušníků tuzemské vojenské rozvědky.

„Uvedl ochotu poskytnout za úplatu 800 tisíc v pětitisícových bankovkách velmi citlivé informace týkající se pohybu, činnosti a úkolů agentů rozvědky i ochotu podepsat spolupráci s jejich tajnou službou za částku jeden milión korun a 25 tisíc eur (přes 600 tisíc korun – pozn. red.) s tím, že má přístup k financování operativní činnosti, ke konspiračním zařízením, identitám agentů, jejich krycím prostředkům, rozkazům a nařízením, a nabídl pomoc s instalací technických prostředků do prostor rozvědky,“ konstatuje se v rozsudku pražského městského soudu z loňského září, který Milana Š. poslal za vyzvědačství na osm let do vězení a který má Právo k dispozici.

I když se svými návrhy důstojník tajné služby neuspěl, jde stále o jeden z nejtěžších zločinů, kterých se může zpravodajec dopustit. Osm let je v takovém případě nejnižší možná sazba, maximální trest může být až patnáctiletý, a kdyby se důstojník takto choval v době války, hrozilo by mu až doživotí.

O velké míře shovívavosti soudu ke „krtkovi“ ostatně svědčí i to, že Milan Š. osmiletý trest přijal, aniž by se proti němu odvolal. Odvolání se vzdal i státní zástupce, a trest byl tak okamžitě pravomocný. Ani jedna strana dokonce nevyžadovala ani vyhotovení odůvodnění rozsudku.

Z něho přitom vyplývá, že ke zradě české tajné služby se zpravodajec, prověřený na nejvyšší možný stupeň přísně tajné, odhodlal kvůli finančním problémům v rodině.

Přes 300 tisíc z tajných fondů

Kromě opakovaných pokusů o spolupráci se službami Ruské federace a Ukrajiny se Milan Š. na jaře předloňského roku snažil také o „byznys“ s velvyslanectvím totalitní Korejské lidově demokratické republiky. Jeho pracovníkům v dopise z konce května podle rozsudku nabízel informace o přípravě nových agentů služby s tím, že se podílí na jejich výcviku a zabezpečení.

Ani Severokorejci ale na nabídku neslyšeli a stejně neúspěšně dopadl Chodec i při dalších pokusech o kontakt s ukrajinskou a ruskou ambasádou. V září už byl tak troufalý, že se domáhal rozhovoru s bezpečnostním tajemníkem ruského velvyslanectví ze svého služebního telefonu.

„Na základě tohoto telefonického hovoru byl kontaktován rusky hovořícími muži, jejichž nabídku k osobní schůzce nejprve odmítl, avšak následně svoji ochotu ke schůzce vyjádřil textovou zprávou ,využívám nabídku a jedu‘, dostavil se na určené místo, ale k žádné schůzce nedošlo,“ píše se v rozsudku.

Ten Chodci k trestnému činu vyzvědačství přičetl také zpronevěru. Milan Š. totiž ve stejné době, kdy rozesílal dopisy na cizí ambasády, postupně neoprávněně vysál z fondů tajné služby více než 300 tisíc korun.