Prečan na semináři pořádaném ve Sněmovně uvedl, že již při vzniku ústavu vyslovil obavu, že se může stát vedlejším zápasištěm nebo arénou politiků. Poukázal, že členy rady této instituce volí senátoři. Když v něm převládala pravice, podle historika tomu odpovídalo složení rady. Nyní je situace opačná, Senát je v rukou ČSSD.  „Nyní může ukazovat svaly sociální demokracie a neváhala tak učinit,“ uvedl Prečan.

Historik přitom poznamenal, že na seminář nakonec dorazil poté, co vedení ČSSD slíbilo, že v případě převzetí vládní odpovědnosti nebude ÚSTR rušit. Ve svém vystoupení dodal, že stále neztrácí naději, že se najdou rozumní politici, kteří nebudou do práce instituce zasahovat. „Možná, že pan Zaorálek je jedním z nich,“ podotkl.

Právě Zaorálek prohlásil, že ústav nemá být politickým kolbištěm. „Stále si myslím, že žádné podobné pracoviště, ústav nebo úřad nemá být bojem mezi pravicí a levicí,“ řekl. Místopředseda Sněmovny, stejně jako další řečníci, kritizoval současnou práci ÚSTR. „To není institut paměti, ale institut zapomnění,“ pronesl Zaorálek.

Za pět let přišel ÚSTR na 800 miliónů

Na semináři také zaznělo, že od roku 2008, kdy ÚSTR zahájil činnost, přišel jeho provoz na 807 855 000 korun.

Na seminář se přišli podívat politici napříč spektrem. Dorazil šéf poslanců ODS Marek Benda, senátor ODS Petr Bratský, ale také bývalý místopředseda KSČM Václav Exner. Mezi vystupujícími byl například exmístopředseda Senátu za lidovce Petr Pithart, šéfka Rady Ústavu Petruška Šustrová nebo někdejší zastupující ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Hazdra během diskusního panelu předložil návrh, aby členy Rady Ústavu nevybírali jen senátoři, ale také Akademie věd ČR nebo třeba Konference rektorů. Seminář se konal v čase, kdy se kýve židle pod současným šéfem ústavu Danielem Hermanem. Rada ÚSTR zasedá tuto středu, je možné, že se bude tímto tématem zabývat.