Premiér a předseda ODS Petr Nečas odpověděl na dotaz, jestli by si uměl Klause představit v čele kandidátky ODS, vyhýbavě. „To není otázkou představ, politika je založena na reálných krocích, a ne na tom, co si představujeme,“ řekl novinářům.

První místopředseda strany a ministr průmyslu Martin Kuba je konkrétnější: představa Klause jakožto hlavního vyslance ODS v Bruselu se mu zamlouvá. „Úvaha je to velmi, velmi zajímavá a já bych ji v ODS rád podpořil,“ řekl Právu.

Kuba zároveň ocenil prezidentovy názory na evropskou integraci. „Je to člověk, který má velmi reálné pohledy na současnou politiku EU. Někteří je označují za euroskeptické, já říkám, že jsou euroreálné. Navíc se v průběhu času, jak se ukazuje, naplňují. Je to postava, která by mohla určitě evropskou politiku ozdravit,“ míní Kuba.

Já osobně s tím nemám problém. Musel by ale projít demokratickými procesy jako každý jiný. Tedy primárkami, jeho kandidaturu by musela schválit výkonná rada.místopředseda ODS Jiří Pospíšil

Upozornil ale, že exprezident by si musel o nominaci na kandidátce říci. „Musel by tuto ambici oficiálně vyjádřit, pak bychom mohli diskutovat,“ dodal Kuba.

Podobně mluví i místopředseda ODS Jiří Pospíšil. „Pokud se tak rozhodne, tak já osobně s tím nemám problém. Musel by ale projít demokratickými procesy jako každý jiný. Tedy primárkami, jeho kandidaturu by musela schválit výkonná rada,“ podotkl Pospíšil.

EU by Klaus prospěl, míní Kubera

Šéf senátního klubu ODS a člen stranického vedení Jaroslav Kubera by Klausův návrat uvítal. Kubera podle svých slov jako první už dříve přišel s nápadem, že by Klaus mohl být europoslancem, i když to s exprezidentem nikdy nekonzultoval.

„Jsem přesvědčený, že by to bylo ku prospěchu EU. Někteří si myslí, že by tam něco bořil nebo rozbíjel. Ve skutečnosti by tam působil pozitivně, nikoli negativně,“ sdělil Právu Kubera.

Sobotka: Ať si kandiduje za někoho jiného

Naopak ostře proti se postavil místopředseda Senátu a neúspěšný kandidát na prezidenta Přemysl Sobotka, který Klause často kritizoval.

„Nevidím důvod, proč by za nás měl kandidovat. Ať si kandiduje za někoho jiného,“ řekl Právu politik, který od Klause nezískal podporu při své kandidatuře.

„Po svém druhém zvolení prezidentem se obrátil k ODS zády a udělal kroky, které se mně ani většině členů ODS nelíbily,“ dodal Sobotka.

Skeptický je poslanec ODS Boris Šťastný, byť je bývalému prezidentovi názorově i lidsky blízký. ODS se podle Šťastného Klausovi už příliš vzdálila.

„Všechno v souvislosti s možnou kandidaturou Václava Klause jako lídra kandidátky ODS pokládám za čiré spekulace. ODS by musela projít zásadní proměnou, aby taková kandidatura byla vůbec možná a smysluplná. Musela by se vrátit k dodržování ideových principů, na kterých byla Václavem Klausem založena. Zatím však necítím ani náznak takové snahy,“ řekl Právu Šťastný.

Béma by to potěšilo

Klausův příznivec, poslanec Pavel Bém by kandidaturou byl potěšen. „Kdyby o to Václav Klaus stál, jistě bych takovou myšlenku podpořil. ODS potřebuje silný eurorealistický hlas v Bruselu. A navíc, v Evropském parlamentu bude nadále sílit rozčarování z Evropské měnové unie, eura i řešení, či spíše neřešení hospodářských krizí a kolapsu národních ekonomik, viz Řecko a Kypr,“ napsal Bém Právu.

Klaus je podle něj „přesně tím hlasem, který konzistentně deset let na tato rizika upozorňuje a nabízí i řešení“. Bém si ale není jist, zda o kandidaturu Klaus bude stát.

Klaus se s ODS rozžehnal na kongresu v roce 2008, deset měsíců po svém druhém zvolení prezidentem. Tehdy ODS zkritizoval za její posun do politického středu a označil ji za „stranu lobbistických zájmů“. Od té doby se ke straně, kterou založil, vyjadřoval skepticky.

Výjimkou nebyl ani jeho nedávný rozhovor pro Právo, když se loučil s funkcí hlavy státu. „Faktická pozice ODS je nešťastná, nesmírně špatná. Bez radikální přeměny nebude úspěšná,“ řekl tehdy Klaus.