Hasenkopf se na svém blogu na Aktualně.cz odkazuje na paragraf 139 zákona o jednacím řádu Senátu, podle něhož má být jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby neveřejné, hlasování ale probíhá veřejně po jménech.

§ 139 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu:

(1) Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání ústavní žaloby a na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení, nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

(2) Usnesení Senátu o podání ústavní žaloby a usnesení o jejím odvolání se ihned doručí Ústavnímu soudu.

„To znamená, že samotné jednání opravdu mělo být neveřejné. Nicméně po ukončení podrobné rozpravy měl předsedající prohlásit další jednání za veřejné a krátce je přerušit, aby umožnil při hlasování účast veřejnosti i médií. Samo hlasování tajné není, naopak,“ prohlásil Hasenkopf.

Senát: Postup byl dodržen

Podle Senátu je však třeba rozlišit veřejné a tajné hlasování. Zatímco v prvním případě se hlasuje zdvižením ruky, za pomoci technického zařízení či podle jmen, tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků.

„Tento postup byl na předmětné schůzi dodržen. Senátoři vyslovovali veřejně před svými kolegy a dalšími osobami, které byly oprávněny zúčastnit se neveřejné schůze, odpověď na otázku, zda jsou pro nebo proti návrhu na schválení ústavní žaloby,“ stojí ve stanovisku horní komory.

„Veřejnost schůze a způsoby hlasování Senátu jsou dva odlišné procedurální instituty. I na neveřejné schůzi Senátu se hlasuje buď veřejně (tj. senátor před přítomnými projeví svůj názor), nebo tajně prostřednictvím hlasovacího lístku (tj. názor senátora zůstane před přítomnými utajen),“ tvrdí komora.

Snaha překroutit paragrafy, tvrdí Gajdůšková

"Konstrukce hradního poradce Pavla Hasenkopfa o neplatnosti ústavní žaloby pro formu hlasování o ní je nesmyslná snaha kroutit paragrafy a neznalost parlamentních procedur," uvedla v reakci místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).

"Protože je jednání ve věci podání ústavní žaloby na prezidenta v jednacím řádu stanoveno jako neveřejné, muselo být toto jednání uzavřeno. Na tomto uzavřeném jednání proběhlo veřejné hlasování po jménech, jak to také stanoví jednací řád. Neznamená to nic jiného než to, že Senát nemohl hlasovat v této věci tajným hlasováním, tedy hlasováním prostřednictvím anonymních hlasovacích lístků," uvedla senátorka.