Hlavní obsah

Tažný paprsek známý ze sci-fi funguje, tvrdí vědci z Brna

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Už téměř sto let se ve vědeckofantastické literatuře objevuje světelný tažný paprsek, který znají například fanoušci filmů Star Trek nebo Hvězdné války. Brněnským vědcům z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd se nyní podařilo experimentálně prokázat, že takový paprsek skutečně funguje.

Foto: Igor Šefr, ČTK

Ilustrační foto

Článek

Praktické využití v blízké budoucnosti se rýsuje především v biologii a medicíně. Až do dnešní doby byl paprsek světla přitahující objekty či osoby, jak jej prezentovaly filmy, jen sci-fi.

„Zatímco princip, kdy laserové světlo před sebou tlačí objekty, je dobře známý a již ve vesmíru testovaný zejména jako levný pohon slunečních plachetnic, my jsme v mikrosvětě prokázali opačný princip. Tedy že laserový svazek, který má neměnnou intenzitu v ose šíření, dokáže pohybovat částicemi i proti směru šíření světla, doslova tyto částice přitahuje ke zdroji světla,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Pavel Zemánek.

Proud fotonů dokáže přitahovat i třídit

Brněnští výzkumníci nezůstali jen u potvrzení jevu, ale experimentem, o kterém referoval v těchto dnech prestižní vědecký časopis Nature Photonics, prokázali i to, že proud fotonů v laserovém světle dokáže objekty nejen přitahovat, ale také samovolně třídit a organizovat.

„Ukázali jsme, že tímto systémem lze objekty různé velikosti třídit a že se tyto objekty ve světle spontánně uspořádají a vytvoří takzvanou opticky vázanou hmotu. Částice takové hmoty na sebe vzájemně silově působí kombinovaným účinkem rozptýleného a dopadajícího světla a vytvářejí struktury různých tvarů.

Je možné pohybovat mikroorganismy

Kromě řetízků z částic mohou vzniknout různé rovinné či prostorové útvary,“ upozornil Zemánek s tím, že takto lze rozpohybovat objekty o velikostech jednotek mikrometrů včetně živých mikroorganismů, volných buněk či jejich shluků.

Díky objevu českých vědců by brzy mohl být paprsek využit například ke třídění různých druhů bakterií nebo buněk přímo v optickém mikroskopu.

Vzdálenější vizí jsou pak například mikroroboti, kteří se sami poskládají zapnutím světla a sami se přepraví do místa určení.

„Sestavu, na které jsme realizovali experimenty a prokázali existenci tažného paprsku, si dokáže sestavit doslova každý a jednoduše implementovat na jakýkoliv optický mikroskop.

Kolegům po celém světě se tak otevírá možnost studovat tento jev bez nutnosti velkých finančních investic,“ dodal další člen výzkumného týmu Oto Brzobohatý s tím, že výzkum využívající právě jejich objev se teď zřejmě ve světě rozjede s velkou intenzitou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám