Vesecká nabídku z Hradu uvítala. „Přijala jsem ji, neboť jsem přesvědčena, že pro respektování práv občanů je ještě hodně co udělat,“ řekla ve středu Právu.

Klaus se rozhodl nominovat Veseckou navzdory tomu, že ji Nečasova vláda v roce 2010 odvolala z funkce nejvyšší žalobkyně na návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). A to proto, že byla spojována s údajnou úplatkářskou kauzou někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL).

Někteří poslanci nad návrhem kroutí hlavou. Vesecká to ale vidí jinak. „Myslím, že pan prezident dává jasně najevo, že ctí právní stát, že veškeré pomluvy, účelové informace a dezinformace nebere v potaz,“ řekla Právu.

Narážela tím na soudní spor se svou předchůdkyní Marií Benešovou, která ji označila za součást justiční mafie. Benešová se jí musela omluvit a zaplatit jí 94 860 korun. Z toho 55 700 korun Vesecká Benešové vrátila.

Vesecká nyní působí jako advokátka v Praze, kam se přestěhovala z Hradce Králové, kde v letech 2000–2005 působila jako krajská žalobkyně.

Poslanci pro Veseckou zřejmě ruku nezvednou

Šance Vesecké na zvolení Sněmovnou však jsou nevalné. Ruku pro ni nezvednou nejspíš nejen opoziční, ale ani část koaličních poslanců.

Pochybuji, že by se pro ni našla většina ve Sněmovně.Marek Benda (ODS)

„V kontextu amnestie a jmen lidí, kteří mají být propuštěni, je to docela symbolický návrh,“ okomentoval Klausovu nominaci šéf klubu soc. dem. Jeroným Tejc, který si neumí představit, že by Vesecká získala ve Sněmovně podporu.

V tom mu dává za pravdu také šéf klubu ODS Marek Benda. „Pochybuji, že by se pro ni našla většina ve Sněmovně,“ řekl Právu. Jak dodal, netrpí černo-bílým viděním, aby ji označoval za jediného špatného ze státního zastupitelství, nicméně její minulost může být podle něj pro mnohé důvodem, proč by ji nevolili.

Druhým návrhem, který od prezidenta dorazil v uplynulých dnech do Sněmovny, jež kandidáty schvaluje, je poslanec soc. dem. Stanislav Křeček. Podle zákona o veřejném ochránci práv volí ombudsmana Sněmovna z dvou návrhů prezidenta a dvou návrhů Senátu. Horní komora zatím do Sněmovny své návrhy neposlala.

Mandát zástupce ombudsmana je šestiletý a poslanci by nástupce Seitlové mohli volit na únorové schůzi. Podle zvyklostí by mělo jít o volbu tajnou, ale záleží na rozhodnutí Sněmovny. Pokud by nikdo nebyl zvolen, musí prezident i Senát předložit nové návrhy.