Tyto jasné závěry o fatálním selhání prezidentových bodyguardů vyplývají z dosud utajované zprávy pracovní skupiny, kterou bezprostředně po útoku nechal zřídit policejní prezident Martin Červíček. Právu se ji nyní podařilo získat.

Materiál detailně popisuje role a zejména pak reakce jednotlivých bodyguardů na útok. Podle něj nejužší ochranu Klause tvořilo v Chrastavě šest policistů, přičemž v jeho bezprostřední blízkosti se pohybovali čtyři z nich. Dva šli v jedné linii před prezidentem a dva za ním.

Bodyguardi byli daleko od sebe

Ten, který šel ze čtveřice ochránců jako první, útok podle všeho nemohl vidět. Druhý v pořadí už o něm věděl, ale nic neudělal.

„Z jeho reakce je patrné, že zaregistroval výstřely, viděl pachatele i zbraň. V první moment se začal vracet zpět k pachateli, ale vzápětí svou akci přerušil, otočil se k pachateli zády a pokračoval v původním směru pohybu. V daný okamžik byl pachateli nejblíže, měl pokračovat v započaté akci a bezprostředně útočníka eliminovat,“ popisuje selhání elitního strážce závěrečná zpráva skupiny, kterou vedl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel.

Plastová pistole, z níž muž vystřelil.

Plastová pistole, z níž muž vystřelil.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Podle ní ale pochybil i osobní strážce prezidenta, který byl zároveň velitelem operace, a to i přesto, že byl v kritický moment za hlavou státu, a měl tak ztížený výhled.

„Z televizních záběrů i z jeho vyjádření je však zřejmé, že zaregistroval útok i zbraň, ale na bezprostřední útok nereagoval,“ píše se v interním dokumentu. Čtvrtý z policistů byl podle zprávy více než tři metry daleko, a incident tak nemohl vidět.

„Ochranný tým nerespektoval taktické rozmístění v okolí chráněné osoby, a nemohl tedy efektivně pokrýt celý prostor v okolí chráněné osoby. Poměrně kritická se jeví vzdálenost mezi členy ochranného týmu – jednotliví ochránci byli od sebe vzdálení natolik, že bylo možné proniknutí bez jakékoliv kontroly do bezprostřední blízkosti chráněné osoby,“ konstatuje závěrečná zpráva.

Prezidenta měli okamžitě odvést

Popisem laxnosti ochránců směrem k útočníkovi ale výčet jejich chyb nekončí, podle policejního vedení také rezignovali na to, odvést prezidenta okamžitě do bezpečí.

„Po útoku samém měli členové týmu, dle svého postavení, útočníka eliminovat, zadržet a chráněnou osobu krýt od útoku a vzdálit z místa incidentu na bezpečné místo. Nedalo se vyloučit, že uvedený incident mohl být jen zástěrkou k odvedení pozornosti ochranného týmu k provedení účinnějšího útoku na chráněnou osobu,“ uvádí dokument.

Dva nejbližší Klausovi ochránci podle závěrů pracovní skupiny zřejmě porušili závazný pokyn policejního prezidenta, který jim ukládá v případě ohrožení chráněné osoby nasadit svůj život a všechny dostupné prostředky k odvrácení nebezpečí.

Zda šlo z jejich strany o kázeňský prohřešek, nebo přímo o trestný čin, v současné době posuzuje Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Její mluvčí Radka Sandorová nechtěla výsledky šetření předjímat, uvnitř samotné policie nicméně zaznívají hlasy, že popsaná pochybení osobních strážců byla natolik zásadní, že by zahájení trestního stíhání opravňovala.
Kvůli incidentu už také rezignoval šéf prezidentovy ochranky Jiří Sklenka. On sám v Chrastavě nebyl.