"Tohle se dřív nebo později stát mohlo," poznamenal Šándor. Ochránci prezidenta však v pátek podle něj "fatálně selhali". Byli prý zřejmě příliš daleko od prezidenta a nedostatečně sledovali osoby, které se k hlavě státu přibližovaly. "Ani ve chvíli, kdy se dotyčný k prezidentovi přiblížil, tak vůbec nic neudělali," upozornil odborník.

Video

Muž střílel na prezidenta Klause z plastové pistole. Zdroj: Prima FTV

Se Šándorem souhlasí i muž, který se chráněním ústavních činitelů několik let bezprostředně zabýval. "Když jdete takhle k lidem, tak podle mne by měl být osobní ochránce naprosto těsně u něj a dva další by měli držet perimetr hodně blízko a dívat se lidem na ruce," řekl pod podmínkou, že nebude uvedeno jeho jméno. Připomněl, že útočník mohl mít skutečnou zbraň. "Kdyby měl pistoli, tak teď máme mrtvého prezidenta," upozornil.

Muž po incidentu ještě stihl mluvit s novináři.

Muž po incidentu ještě stihl mluvit s novináři.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

"Něco jiného je, když vám chráněnou osobu 'sundá' ostřelovač na 350 metrů. Ale jestliže někdo vytáhne pistoli v davu a oni zareagují až po nějaké době...," řekl tento odborník. Ochranka podle něj teoreticky mohla muže i zastřelit, ochránce totiž musí přímo na místě co nejrychleji vyhodnotit situaci. Může se pokusit vytáhnout vlastní zbraň a střílet, jinak má možnost agresora povalit, vlastním tělem bránit chráněnou osobu a podobně. "Proto ten ochránce stojí půl metru, metr daleko," dodal muž.

Čtěte také: Muž zblízka vystřelil na Klause z plastové pistole

Šándor také míní, že v ČR chybí zákon, který by jasně kodifikoval práci ochranky ústavních činitelů a zároveň vymezoval povinnosti chráněných. Důsledkem podle něj je, že řada ústavních činitelů ochranu a její pracovníky pokládá za zbytečnou věc.

"Máme vysoké představitele státu, kteří vůbec nejsou chráněni, protože ochranku odmítli," připomněl. Osobního ochránce v současnosti nemá třeba premiér Petr Nečas (ODS). Bodyguard doprovází například ministra obrany Alexandra Vondru (ODS).