I přes nepříznivé počasí a drobný déšť se ještě před otevřením vytvořila před Matyášovou branou, odkud byl vstup do reprezentačních prostor, dlouhá fronta. Desítky lidí s deštníky postávaly až na Hradčanském náměstí.

"Přišli jsme zhruba hodinu před otevřením. Předpokládali jsme, že když přijdeme až v devět, tak budeme čekat déle. Na Pražském hradě jsme nikdy nebyli, zajímá nás to," řekl dnes mladý otec Robert z Prahy 4, který před sebou tlačil kočárek s patnáctiměsíční dcerou.

Ve frontě čekaly stovky lidí

Fronta se táhla několik set metrů.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

"Hrad je naše národní památka, nejhezčí památka v republice a vzhledem k tomu, že jsme Pražáci a Češi, tak bychom rádi viděli, jak to vypadá uvnitř," dodal muž, který už s rodinou navštívil i Černínský palác a ještě se chystá do Kramářovy vily.

Návštěvníci měli možnost prohlédnout si například Španělský a Trůnní sál, Brožíkův, Habsburský či Hudební salón. Přístupná byla i bývalá pracovna prezidenta T. G. Masaryka nebo Rudolfova galerie.

Pro veřejnost byly otevřeny jindy nepřístupné reprezentační prostory Pražského hradu - Rothmayerův sál, Španělský sál, Rudolfova galerie a salony Jižního křídla Nového paláce (např. Trůnní sál, Brožíkův sál či Habsburský salón).

Pro veřejnost byly otevřeny jindy nepřístupné reprezentační prostory Pražského hradu.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

"Snažíme se návštěvníkům představit všechny prostory z hlediska využívání, z hlediska výzdoby, nábytku, obrazů. Pro každého návštěvníka - a chodí k nám i opakovaně, se najde něco nového, co třeba při minulé návštěvě přehlédl," řekl dnes novinářům František Kadlec, ředitel odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu (SPH), který vítal první návštěvníky.

O netradiční prohlídku měli zájem Pražané i návštěvníci z ciziny. Osmašedesátiletý Pavel Zíp sice mluvil česky, ale do Prahy přiletět až z Austrálie. "Chtěli jsme sem dávno a pořád jsme neměli příležitost. Vidět spojení historie České republiky s architekturou a památkami je něco takového, co bychom si neměli nechat ujít," řekl.

V některých sálech byli připraveni průvodci, kteří odpovídali na dotazy návštěvníků. Lidé si mohli zakoupit průvodce nebo publikace o Hradu.

 V katedrále zvonilo sedm nových zvonů

Návštěvníci mohli slyšet i sedm nových zvonů, které v katedrále sv. Víta  instalovali na počest 450. výročí od obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách. Mši, kterou vedl vídeňský kardinál Christoph Schönborn, zvláštní papežský vyslanec.

Nové zvony Dominik, Maria a Ježíš doplnily místa po zvonech, které chyběly od roku 1916. Areálem Pražského hradu se proto v sobotu neslo mnohem silnější zvonění, než na jaké jsou lidi zvyklí. Původní trojice byla roztavena. Kompletní sestava zvonila i v připomínku výročí posvěcení katedrály v roce 1929.

Oslavy 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách se konaly 12. května v prostorách Pražského hradu. Na závěr bohoslužby ve svatovítské katedrále se poprvé rozeznělo všech sedm zvonů.

Na závěr bohoslužby ve svatovítské katedrále se poprvé rozeznělo všech sedm zvonů.

FOTO: Stanislav Zbyněk, ČTK

"Slavíme jubileum obnovy. Nejen proto, že dnes po téměř stoleté přestávce zazněl kompletní zvuk zvonů svatovítského dómu. Rovněž a především jde o obnovu pražského arcibiskupství po bouřích sporů o duchovní dědictví Jana Husa," uvedl Schönborn.

Upálení Mistra Jana Husa, jehož kázání označila církev za kacířské, bylo po roce 1415 impulsem k nepokojům v českých zemích. Vyvrcholily válkou, v nichž proti sobě stály strana katolická a strana podobojí. Schönborn připomněl slova předchozího papeže Jana Pavla II., který vyslovil politování nad krutou smrtí Husa.