Z osmi přítomných členů ústavně-právního výboru se pro Sváčka v tajném hlasování vyslovili tři senátoři, pět bylo proti nominaci. Na výboru pro lidská práva, který nominaci do ústavního soudu řešil v první polovině ledna, získal Sváček dva hlasy z osmi přítomných.

Senát bude o Sváčkově kandidatuře rozhodovat na schůzi, která bude zahájena 8. února. O souhlas se jmenování Sváčka ústavním soudcem požádal horní komoru prezident Václav Klaus. Nahradit by měl místopředsedkyni Ústavního soudu Elišku Wagnerovou. Ústavní soudce jmenuje hlava státu se souhlasem horní komory na dobu deseti let.

Dienstbierovo "grilování"

Na středečním rokování výboru „grilovali“ Sváčka senátoři soc. dem. Jiřina Rippelová a Jiří Dienstbier. Toho zajímaly především Sváčkovy kontakty. S odkazem na média řešil údajné blízké vztahy předsedy pražského Městského soudu s šedou eminencí ODS Tomášem Hrdličkou.

Sváček vysvětlil, že se s Hrdličkou jako s místostarostou Prahy 10 setkal zhruba před osmi lety kvůli řešení problému se služebními byty soudců. Připustil, že sice „došlo na tykání“, ale v dalších letech se s Hrdličkou nesetkával. Dienstbiera také zajímala, opět s odkazem na média, otázka Sváčkova členství v KSČ.

Šéf městského soudu uvedl, že první nabídku členství obdržel počátkem 80. let, když se zajímal o vstup do advokacie. Právě členství v KSČ bylo podmínkou. Místo toho se dal na justiční dráhu. Nakonec se ale v roce 1987 stal kandidátem KSČ a v létě 1989 řádným členem.

„Nemám nic na svou obhajobu,“ podotkl Sváček s tím, že k této záležitosti přistupuje velmi sebekriticky. Odmítl Dienstbierovu výtku, že členství v KSČ zatajoval. „Tuto svou skvrnu jsem nikdy neskrýval,“ zdůraznil. Dienstbier na veřejném jednání výboru pokládal Sváčkovi stejné otázky jako na uzavřeném jednání senátorského klubu ČSSD. Sváček se tohoto rokování zúčastnil minulý týden v úterý.