"Já jsem rád, že po státních maturitách říznu do dalšího materiálu, který tu ležel roky a o kterém se roky diskutovalo," pochvaloval si při představování ministr Josef Dobeš (VV).

Školy by měly být více financovány podle kvality a ne podle počtu studentů. Už příští rok bude pětina jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích jako výsledky ve vědě nebo uplatnitelnost absolventů.

Školy také získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, o ekonomických záležitostech mají rozhodovat rady tvořené lidmi z regionální politiky nebo firem.

Zákon také závádí školné a počítá se slučováním vysokých škol. Už dříve vláda rozhodla, že bude od roku 2013 ve výši maximálně 10 000 korun za semestr.

Ministerstvo záměr osekalo

Věcný záměr je na rozdíl od jara osekán o kritizované body, jakými byly třeba dvouleté bakalářské programy. Na druhou stranu je ale mnohem stručnější – uhlazený.

„Máte naprostou pravdu. Je tak stručný a obecný, až tomu nikdo moc nerozumí,“ řekl ve čtvrtek Právu prof. Jan Bednář z předsednictva Rady vysokých škol, která VŠ ze zákona reprezentuje.

Mnoho nejasných frází

Návrh plný frází a obecných tezí o konkurenceschopnosti v akademických kruzích vyvolává obavu, že poskytne velkou volnost pro paragrafované znění.

Místopředseda Rady VŠ a emeritní rektor Masarykovy univerzity prof. Jiří Zlatuška pro Právo dodal: „Bylo nám vysvětleno, že záměr má být obecnější, že tam nemusí být konkrétnosti. V abstraktním záměru je ale zakopaný pes. Cokoli, co tam bude explicitně dopsáno v paragrafovaném znění, bude pak závazné.“

Zlatuška podotkl: „Řekne se, že se záměr schválil a že k tomu nemáme co povídat. Při psaní paragrafované verze bude těžké vést seriózní debatu.“

Co změní nový zákon
Zavede školné
Podpoří možnost sloučení veřejných škol i soukromých a veřejných škol.
Zavede zastoupení v akademickém senátu, který budou na školách univerzitního typu z jedné třetiny tvořit studenti (znamená to snížení jejich počtu).
Uzákoní, že členy rady VŠ jmenuje ministr, přičemž jejich počet bude dělitelný třemi. Třetinu navrhne rektor, třetinu senát a třetina vyjde z vlastního podnětu ministra.
Zavede institucionálně pojatou akreditaci vysoké školy. Akreditace již tedy nebudou pro jednotlivé obory.

Česká konference rektorů přijala v pondělí stanovisko, v němž žádá, aby ministerstvo vyslyšelo připomínky zástupců škol. Co se týká příprav záměru zákona o finanční pomoci studentům, který upravuje školné, vyslovují rektoři politování nad skutečností, „že reprezentacím vysokých škol dosud nebylo umožněno se s žádnou ucelenou verzí návrhu seznámit“.

„Předsednictvo konference proto vyslovuje znepokojení nad danou situací a naléhavě žádá ministerstvo o rychlé a efektivní zjednání nápravy,“ kritizují Dobeše rektoři.

Sepíše paragrafy soukromá firma?

Ministerstvo školství k taktice „obecných tezí“ zřejmě přistoupilo proto, že na jaře Univerzita Karlova uvedla v připomínkovém řízení, že v případě přijetí zákona v podobě, jakou ministerstvo školství prosazuje, „hrozí nebezpečí destabilizace celého vysokoškolského systému v ČR“.

Pro Zlatušku zůstává největším problémem současného návrhu změna řízení vysokých škol. „Dojde k potlačení akademických senátů, účast studentů se sníží na třetinu. Vidím v tom evidentní snahu podřídit vysoké školy komerčním zájmům,“ zdůraznil.

Mnozí akademici přitom také podezírají školství z plánu, že si chce najmout na sepsání paragrafů soukromou společnost. Že se o této věci hovoří i v úřadu, včera Právu potvrdily dva zdroje přímo z ministerstva.

„Na zavedení reformy je vyčleněno zhruba 90 miliónů korun, takže si ta firma přijde asi na pěkné peníze,“ řekl Právu nejmenovaný akademik.

Akreditace nově pro školy

Ze záměru plyne, že se chystá zavedení školného na dřevo v maximální výši 20 tisíc korun ročně, o čemž Právo už informovalo. Stejně jako o tom, že studenti, pokud si vezmou na školné půjčku, budou již během studia platit úroky. Proti školnému ostře protestuje Rada VŠ s tím, že ho studenti nebudou v budoucnu schopni splácet.

Věcný záměr vytváří řešení pro zavedení školného ve vazbě na připravovaný zákon o finanční pomoci studentům. Co je to ale například chystaný standard úrovně absolventů škol, Bednář netuší. Stejně tak další oslovení profesoři.

Těm se zejména nelíbí ani ustanovení o zřízení Národní akreditační agentury s celostátní působností, jejímiž povinnostmi bude udílet akreditace, zveřejňovat ony standardy pro vzdělávání, omezovat akreditace nebo je dokonce odjímat a nadále je dozorovat.

„Předsedu, místopředsedu a ostatní členy bude jmenovat vláda na návrh ministra, a to na 6 let s možností jednoho opětovného jmenování,“ uvádí návrh. Institucionální akreditace bude nově dostávat škola, nikoli jednotlivé obory.

Profesorem se bude moci stát například jen člověk s mezinárodní působností, to ale platí již dnes. Politické aktivity na vysokých školách budou zakázány. Strany se ale nesmí na akademické půdě také prezentovat.

Třístupňové studium zůstane

Studium by mělo zůstat třístupňové: bakalářské, magisterské a doktorské. Zachována zůstane i samostatná rigorózní zkouška (JUDr. či PhDr.).

Práce na tvorbě záměru trvaly několik let. Za tým dnes odpovídá náměstek Ivan Wilhelm. Vláda by měla záměr projednat do konce října, jak řekl tento týden Dobeš.