Sněmovní návrh podpořilo 44 ze 71 přítomných senátorů. Pro návrh zvedli ruku senátoři ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů kromě Jany Juřenčákové a 15 sociálních demokratů včetně předsedy horní komory Milana Štěcha.

Zákon nyní míří k podpisu na Hrad, zda jej prezident nevrátí zpět do Sněmovny, je ale otázkou. Václav Klaus měl v minulosti výhrady například k oceňování násilného odboje bratří Mašínů. O tom, kdo bude uznán za bojovníka proti režimu, však má podle novely rozhodovat ministerstvo obrany na základě doporučení Archivu bezpečnostních složek a Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát do zákona zahrnul i návrh Jiřího Dienstbiera (ČSSD), aby odvolání projednávala nezávislá komise.

Budou oceněni i bratři Mašínové?
Kolem ozbrojeného útěku mezi lety 1951 až 1953 bratrů Ctirada a Josefa Mašínových, hrdinů II. světové války, se vedou léta sáhodlouhé diskuze a spory. K útěku si opatřovali zbraně útoky na policejní stanice, při čemž zahynuli dva příslušníci SNB. Jeden byl podřezán svázaný do kozelce a omámen chloroformem. Právě tento případ budí největší kontroverze, jelikož podle názoru některých historiků se jedná o válečný zločin popravy bezbranného zajatce, jiní se odkazují na fakt, že při partyzánské válce se na mezinárodní úmluvy nehledí, což uznaly československé soudy i v případě protinacistického odboje. Jenže akt Mašínů se neodehrával za válečného stavu. Jednou obětí byl i civilista, který se bránil s pistolí v ruce. Při útěku do Berlína byli zastřeleni čtyři východoněmečtí policisté. Zda budou činy bratrů Mašínů a jejich spolubojovníků uznány za hrdinství, či jestli byly vedeny „zavrženíhodnou pohnutkou“, zůstává teď na posouzení odborníků z ABS a ÚSTR.

Pokud se Klaus pod zákon podepíše, měl by symbolicky začít platit od 17. listopadu.

Odboj se zavrženíhodnou motivací se oceňovat nebude

Předloha popisuje formy odboje a odporu. Z odboje a odporu vyjímá lidi, kteří například byli zaměstnáni u bezpečnostních složek, byli členy komunistické strany, Lidových milicí, akčního výboru Národní fronty a za normalizace také Svazu československo-sovětského přátelství.

Za odbojáře by se nepovažovali ani lidé, jejichž odboj byl veden „zavrženíhodnou pohnutkou“, nebo kteří se dopustili zavrženíhodného jednání směřujícího k popření hodnot svobody a demokracie či k popření základních lidských práv, a mohli se tomu vyhnout.

Někteří účastníci třetího odboje by osvědčením mohli také získat postavení válečných veteránů stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války a nebyli vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé výhody, například ve zdravotní a sociální péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak.

Proti zákonu protestovali zákonodárci KSČM. Již ve Sněmovně si stěžovali, že zákon je protiústavní, jelikož podle nich rozděluje občany do tří kategorií.