Hlavní obsah

Vnitro hledá důkazy pro zákaz KSČM, pomoci může i BIS

Čeští komunisté se dostali do hledáčku ministerstva vnitra, které shromažďuje důkazy, zda je KSČM zralá na rozpuštění či aspoň na pozastavení činnosti. Nevylučuje přitom ani využití informací civilní kontrarozvědky (BIS). Případný návrh na zákaz by pak vláda poslala Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Foto: Milan Malíček, Právo

Předseda KSČM Vojtěch Filip

Článek

„Pro nás je primárně důležité posoudit, zda je, či není činnost této strany v rozporu se zákonem, s ústavou, s Listinou základních práv a svobod, jestli ta činnost je legální v rámci demokratického právního systému,“ řekl v úterý Právu zástupce vedoucího odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Karel Bačkovský.

Podle něj rozhodující pro to, „zda má smysl návrh NSS vůbec podat, a jestli má šanci na úspěch, je vlastní činnost té strany“. Dodal, že jde o stranu řádně registrovanou, početnou a činnou již léta v parlamentu.

Odbor dostal pokyn od ministra vnitra Radka Johna (VV) zpracovat analýzu možnosti podat návrh Nejvyššímu správnímu soudu. Podnětem byla únorová schůze Sněmovny, kde některé poslance rozčílila Marta Semelová (KSČM) svou obhajobou příslušníků Pohraniční stráže. Po jejím vystoupení Stanislav Polčák (TOP 09) Johna vyzval, aby připravil návrh na pozastavení činnosti KSČM, který by vláda soudu poslala.

Budeme pracovat pořád stejně. My zákon neporušujeme, ani ústavu, takže my se nebudeme vůbec omezovat.
předseda KSČM Vojtěch Filip

Jak získat důkazy

Bačkovský není v této věci nováčkem, jeho rukopis nese již úspěšný návrh rozpustit Dělnickou stranu. V případě komunistů bude vnitro po nějakou dobu monitorovat jejich veřejné aktivity, vyjádření členů a funkcionářů v parlamentu i mimo něj.

Označit to jako „sledování“, se ale bránil, protože prý nepůjde o sledování ve smyslu trestního zákona. Takové sledování by totiž umožnilo i použití operativních prostředků, tedy odposlechy a třeba i prolomení listovního tajemství. S tím prý ale vnitro nepočítá.

„My budeme vyhodnocovat reálné veřejné projevy strany. K tomu, abychom mohli udělat analýzu, nemáme žádné speciální pravomoci, takže my se nemůžeme vloudit na neveřejné akce pod nějakým krytím, nějakou legendou. My můžeme reálně vyhodnocovat to, co je o té straně veřejně známé,“ prohlásil Bačkovský.

Na otázku, zda je možné pro takovou činnost využít civilní kontrarozvědku (BIS), Bačkovský nevyloučil, že ano. „Zcela obecně bych řekl, že je možné v rámci spolupráce mezi státními orgány využívat i informací od zpravodajských služeb. Ale důležité je, zda vůbec takové informace zpravodajské služby mají. A to bych ve vztahu k tomuto konkrétnímu případu nechtěl nijak předjímat,“ řekl Bačkovský. Dodal, že nemá důvod se domnívat, že BIS sleduje KSČM.

Mluvčí BIS Jan Šubert jen obecně odpověděl na dotaz Práva, zda se civilní kontrarozvědka může podílet na získávání informací svědčících o případných protizákonných aktivitách komunistů. „Zpravodajsky se dlouhodobě zabýváme všemi aktivitami, u kterých je podezření, že směřují k destabilizaci a odstranění daného politického systému a ústavního pořádku a podporují rasismus, xenofobii a antisemitismus,“ uvedl Šubert.

Polčák: Ať si drží dámy ve stáji

Šéf komunistů Vojtěch Filip naznačil, že počítá s tím, že činnost KSČM bude monitorovat i BIS. Jak ale řekl Právu, komunisté nemají důvod nic na své činnosti měnit: „Budeme pracovat pořád stejně. My zákon neporušujeme, ani ústavu, takže my se nebudeme vůbec omezovat,“ prohlásil.

Dodal, že vláda se tím snaží odvrátit pozornost od svých problémů a jen si udělá mezinárodní ostudu.

Polčák ale vidí aktivity KSČM jinak. „Myslím, že teď by mělo znít doporučení komunistické straně, aby některé své dámy držela ve stáji, protože to, co napovídala na výročí pana Klementa Gottwalda, už je absolutně za hranou všeho možného. Už ten parlamentní projev považuji za zneužití postavení ústavního činitele,“ řekl poslanec Právu na adresu Semelové.

Co říká zákon
Podle zákona o sdružování v politických stranách může Nejvyšší správní soud na návrh vlády pozastavit činnost politické strany, nebo ji zrušit svým rozhodnutím o rozpuštění.
Jde o případy, kdy strana:
porušuje ústavu a zákony
její činnost směřuje k odstranění demokratických základů státu nebo k uchopení a držení moci zamezující druhým stranám ucházet se ústavními prostředky o moc, nebo směřuje k potlačení rovnoprávnosti občanů
její program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobody občanů.

Pokud analýza ukáže, že návrh má u Nejvyššího správního soudu šanci, a vláda do toho půjde, pak podle Bačkovského musí návrh být „velmi dobře podložený a vyargumentovaný v tom, že KSČM porušuje platné zákony, ústavu, představuje hrozbu pro demokratické zřízení, což musí být v každém případě takovéto žaloby podloženo konkrétními důkazy“.

To je pro soud klíčové. „Pokud se vláda rozhodne podat k nám návrh na pozastavení činnosti nebo zrušení KSČM, musí – stejně jako v každém jiném případě – doložit, v čem strana porušuje zákon,“ řekl Právu předseda NSS Josef Baxa s tím, že pak přichází na řadu dokazování s plnou parádou.

Vláda měla již jednou na stole podnět k pozastavení činnosti komunistické strany. Byl výsledkem práce senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM, kterou vedl senátor Jaromír Štětina (TOP 09). Komise na podzim 2008 podložila svůj návrh 76 indiciemi, jak KSČM porušuje Ústavu ČR. Senátoři závěrečnou zprávu poslali Topolánkově vládě. Ta se k jejímu projednání nedostala a návrh na pozastavení činnosti NSS neposlala.

Neprojednala ji ani Fischerova vláda. Podnět byl stažen.

Reklama

Výběr článků

Načítám