Hlavní obsah

Ukrajinská fronta se drobí

Pokrovsk

Fronta na Ukrajině se v září posouvala minimálně, ruský postup se zpomalil. Bývalý vrchní velitel ukrajinských sil Valerij Zalužnyj mluví o patu. Analytický materiál Ukrajinské pravdy ale upozornil na rostoucí problém s nedostatkem mužstva. Jednotky na frontě jsou od sebe dál, vzdálenosti mezi posty se prodlužují, a to umožňuje Rusům pronikat do týlu obejitím ukrajinských pozic. Tuto taktiku uplatnily v létě u Pokrovsku a Dobropilji.

Foto: Sofiia Gatilova, Reuters

Ukrajinský voják pálí ze 122 mm houfnice D-30 u Kupjansku.

Článek

„Vzdálenost mezi sousedními pozicemi může být 200 až 300 metrů, ale taky 500 až 700 metrů a někdy i kilometr,“ napsala Ukrajinska pravda. Pro představu: Václavské náměstí měří 750 m.

List citoval i jednoho důstojníka, jehož jednotka brání Pokrovsk: „Mezery jsou v zónách brigád N a M a upřímně řečeno je máme i my. Jsou zde pozice, které se udržují jen naoko, obsazují je vojáci v šoku, třístovkáři (slangové označení pro zraněné).“ I to má však význam - při vzdušném průzkumu působí tako pozice obsazeně a Rusové kolem ní nebudou zkoušet projít.

Mezer, kudy mohou Rusové zkusit projet, mají dost. „Zajatí Rusové při výsleších s klidem vyprávějí, jak v červenci na cestě k Pokrovsku nenarazili na žádný ozbrojený odpor ze strany ukrajinských vojáků,“ napsala Ukrajinska Pravda. Jejich cesta zřejmě vedla ze Selidove přes Zverevo, což je vesnice jihozápadně od Pokrovsku, až ke vstupu do Pokrovsku. Tam byla jen minimální, pokud vůbec nějaká přítomnost ukrajinské pěchoty.

Podoba bojiště se mění

Vzhledem k početní převaze ruské pěchoty se navíc musejí ukrajinští vojáci často vyhýbat přímému boji, což vede k prolínání pozic protilehlých stran a vzniku rozsáhlých šedých zón, které nekontroluje ani jedna strana. Opět se tak v řadě oblastí mění podoba bojiště.

„Vznik obrovského množství mezer mezi pozicemi ukrajinské pěchoty a ruské pronikání naší obrany těmito mezerami přineslo v současné fázi války další trend: absenci trvalé linie bojového kontaktu,“ uvádí analýza Ukrajinské pravdy.

Vede to k tomu, že úkoly pěchoty musejí suplovat další jednotky, třeba dělostřelecké, které nemají přímo bránit frontu, ale podporovat pěchotu. „Nezvykl jsem si na tento způsob práce,“ řekl jeden ze zdrojů listu z 19. armádního sboru. „Jsem zvyklý na to, že se rozmístí pěchota a za ní následují další jednotky. Teď ale vůbec žádná linie bojového dotyku neexistuje. Moji kluci, kteří obsluhují 82 mm minomet, se už zapojili do bojů.“

Někdy Rusové pronikli až k pozici houfnic vzdálené 10 až 15 km od bývalé linie dotyku.

Foto: ČTK/AP

Ruský voják vypouští dron řady Šáhid

Nebezpečí dronů

Složitá je i situace s drony, které měly bránit podobným průnikům, když by se vytvořila zeď z dronů. I když obě strany mají pocit, že nepřítel má lepší drony, má podle analýzy Ukrajina v dronech stále technologickou převahu, ale Rusům se daří lépe přechod na masovou produkci. Také vytvářejí elitní jednotky spojené s vývojovým centrem Rubikon.

Výběr článků

Načítám