Návrh, pod nějž se coby předkladatelé podepsali zákonodárci napříč politickými stranami, napravuje stávající stav, který přiznává invalidům sociální dávky i v případě, že nesplňují některé zákonné požadavky.

Poslanci uznali, že invalidní a handicapovaní lidé mají zejména v dnešní době hospodářské krize ztíženou možnost uplatnění, a je proto poněkud absurdní vztahovat na ně požadavek odpracovat určité penzum hodin veřejně prospěšných prací, bez něhož by ztratili nárok na část dávek. Norma se týká zdravotně postižených, jimž stát sice přiznal nárok na nejvyšší stupeň invalidního důchodu, nesplňují však podmínku potřebného počtu odpracovaných let.

Na životní minimum, které činí 3126 korun pro samostatně žijícího dospělého člověka, mají lidé nárok pouze po odpracování 20 hodin veřejných prací měsíčně. Toho však lidé v nejvyšším stupni invalidity nejsou schopni. O změnu zákona kvůli tomu zákonodárce požádal ombudsman Otakar Motejl.

Pro změnu zákona se vyslovilo 95 ze 124 přítomných zákonodárců.