Největší rozhořčení vyjádřil profesor ústavního práva Václav Pavlíček. "Aby soud znemožnil volby, je pro mě šokující," řekl. Soud měl Melčákovu stížnost podle něj odmítnout, protože není v jeho kompetenci.

Děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch řekl, že on sám by se pod takové rozhodnutí nepodepsal. Jan Kudrna z katedry Ústavního práva na téže škole zastává názor, že ÚS nemá o ústavních zákonech vůbec rozhodovat. "Porovnává, zda je zbytek řádu v souladu právě s ústavností, kdyby mohl ústavní zákony měnit, tak by se stavěl na vůli lidu," řekl Kudrna.

Ústavní soud podle článku 87 Ústavy rozhoduje o zákonech nebo jejich ustanoveních, zda jsou v rozporu s ústavním pořádkem, a také o jiných právních předpisech, které jsou v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. O tom, zda mezi tyto pojmy spadá i ústavní zákon či nikoliv, se v Ústavě nemluví. Celý text Ústavy.

 

Téměř si nedokážu představit, jak by to legislativně bylo možné.odborník na ústavní právo Jan Kudrna k návrhu rychle schválit nový ústavní zákon

 

Předseda ODS Mirek Topolánek v úterý večer naznačil, že by politici chtěli přijmout dlouho odkládaný ústavní zákon o rozpuštění Sněmovny. Teoreticky by jim prý stačily dva dny. Příští středu schválí zákon Sněmovna, ve čtvrtek Senát, za hodinu to podepíše prezident a vše se stihne, naznačuje Topolánek.

Podle Kudrny není možné, aby zákonodárci schválili zákon rozpuštění Sněmovny během dvou dnů, jak mají v plánu. Zvlášť poté, co se na tomto zákonu 10 let nedokázali dohodnout. „Téměř si nedokážu představit, jak by to legislativně bylo možné,“ řekl Radiožurnálu Kudrna. Doplnil, že neví, zda by vůbec politici měli soudu ustupovat. 

Politici se chtějí dohodnout na dopoledním jednání u prezidenta Václava Klause.

Co se stane po 15. říjnu, nikdo neví

Nynější Sněmovna si odhlasovala, že se nejpozději 15. října rozpustí, v té době by měla skončit i vláda Jana Fischera. Nyní však není jisté nejen to, zda zákon bude platit, ale ani to, zda o něm soud vůbec může rozhodovat.

Pokud by volby do 15. října neproběhly, sporná norma přestane platit, protože právě tento termín ji ohraničuje. Podle právníků by zřejmě současná Sněmovna musela pokračovat, protože zákon nebyl naplněn. "Pokud tenhle termín (9. a 10. října) nestihneme, tak jako by ten ústavní zákon (o rozpuštění Sněmovny) nebyl, jsme v běžném ústavním režimu, kdy volební období Poslanecké sněmovně skončí v červnu příštího roku," řekl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK.

Jak může padnout vláda
Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (101). Předseda vlády v takovém případě musí podat demisi do rukou prezidenta. S premiérem padá celý kabinet.
V takovém případě vliv prezidenta značně vzroste. Nejprve jmenuje předsedu nové vlády a na jeho návrh poté ostatní členy kabinetu. Hlava státu je pak pověřuje řízením ministerstev a dalších úřadů.
Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. K tomu stačí nadpoloviční polovina přítomných.
Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá Sněmovnu o důvěru.
Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Sněmovny.
Co vede k předčasným volbám
Sněmovna může být rozpuštěna prezidentem, jestliže poslanci nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Sněmovny.
K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se do tří měsíců neusnesla na vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.
Pokud by zasedání Sněmovny bylo přerušeno na více než 120 dnů.