Hlavní obsah

Mírový plán měl za cíl demoralizovat ukrajinskou společnost, řekl diplomat David Stulík

Aktualizováno

Vývoj okolo dalšího mírového plánu pro Ukrajinu je turbulentní. Ještě minulý týden se zdálo, že Ukrajina bude muset přijmout kapitulační podmínky. Po jednáních v Ženevě, kterých se kromě Američanů účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí, byl návrh pozměněn. Co plán i dění okolo něj znamená pro Ukrajinu, jsme probrali v podcastu Zbytečná válka se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Davidem Stulíkem.

Živě: Zbytečná válka- David Stulík 25.11.2025Video: Novinky

Článek

„Ono je velice těžké se bavit o nějaké konkrétní podobě plánu, protože poslední informace, které máme k dispozici, už mluví ne o 28 bodech, ale jen 19 bodech. Takže uvidíme, co bude součástí toho plánu,“ řekl Stulík.

„Je tu však řada věcí, které Ukrajinu znepokojují. Prvotní návrh opravdu obsahoval maximální požadavky ruské strany, takže na Ukrajině vyvolal velké pozdvižení a jistou míru frustrace. Možná měl i za cíl nějak demoralizovat ukrajinskou společnost,“ dodal diplomat.

První verze plánu nutila Ukrajinu k odstoupení celého Donbasu, k omezení velikosti armády a zavázání se, že nevstoupí do NATO. Evropa nakonec dokázala prosadit změny, když americký prezident Donald Trump přiznal, že návrh není definitivní.

I tak ale mělo zveřejnění plánu negativní dopady, podotkl Stulík: „Snížilo to především ukrajinskou důvěru ve Spojené státy, protože Západ jsme i my, Evropa. Ani klíčoví partneři Ukrajiny v Evropě o tomto plánu nevěděli a také se o něm dozvěděli z médií. Nikdo nevěděl, že se nějakým způsobem jedná o evropské bezpečnosti mezi ruskými a americkými vyjednavači, takže i pro nás to bylo poměrně velké překvapení.“

Zmínil také skutečnost, že původní návrh zasahoval nejen do práv Ukrajiny, ale i evropských zemí, když měly být v Polsku dislokovány stíhačky a NATO se nemělo rozšiřovat.

„Co se týká Evropské unie nebo NATO, nemůže nikdo jiný, kdo není členem těchto organizací, za nás mluvit. Bylo velice zajímavé, že nás návrh nějakým způsobem zavazoval k určitým krokům, které si my sami máme suverénně rozhodnout,“ uvedl k tomu diplomat.

Zveřejnění plánu však vedlo k reakcím, dodal: „Zmobilizoval spojence Ukrajiny včetně České republiky k tomu, abychom vyvinuli maximální úsilí plán přepracovat do podoby akceptovatelné pro Ukrajinu. V současné době existuje návrh, který dojednali vyjednavači v Ženevě během neděle. V úterý jednali američtí, ruští i ukrajinští vyjednavači v Abu Zabí, kde asi dolaďují další detaily. Musíme si počkat na ten výsledný plán.“

Zvláštní je také načasování zveřejnění plánu v době, kdy ruští velitelé prezidentovi Vladimiru Putinovi hlásili, která další města na Ukrajině se podařilo dobýt, aby to vypadalo, že ruská válečná mašinérie není k zastavení a nezbývá než přijmout ruské požadavky. Stulík dodal ještě jednu okolnost, že k tomu došlo v době obřího korupčního skandálu.

Postupně vychází najevo, že se plán začal připravovat poté, co Spojené státy uvalily na ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť a odběratele ruské ropy sankce. Rusku přitom klesá příjem z ropy, který udržoval v běhu jeho válečnou mašinérii a díry v rozpočtu má zacelit zvýšená DPH. „Víme, že sankce na Rosněfť a na Lukoil Rusko opravdu bolí. Snižuje se tím příjem ruského státního rozpočtu z prodeje právě ropy a plynu, což je ten hlavní nástroj, kterým se financuje ruský válečný stroj,“ řekl Stulík.

Moskva novou podobu návrhu na mír odmítá, zdá se, že válka bude pokračovat. Pro Ukrajince ale bude zima velmi těžká, protože Rusko cílevědomě ničí energetickou infrastrukturu a už nyní jsou pravidelné výpadky proudu několikahodinové. „Myslím si, že tato zima bude jednoznačně nejhorší ze všech zim, kterými Ukrajina prošla za posledních jedenáct let od doby, kdy ruská agrese začala,“ dodal diplomat.

Výběr článků

Načítám