Článek
O riziku vzniku ústavní krize se spekuluje v politických kuloárech kvůli Pavlově požadavku, aby Babiš před svým jmenováním uspokojivě veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů, v němž se nachází kvůli vlastnictví Agrofertu.
Babiš na to namítl, že řešení představí ve chvíli, kdy bude mít stoprocentní jistotu, že jej hlava státu jmenuje. Požadavky prezidenta někteří Babišovi kolegové zkritizovali.
„Střet zájmů Andrej Babiš vyřeší a pan prezident to ví. Hnutí ANO vyhrálo volby s nejvyšším počtem hlasů v historii ČR. A jsme parlamentní republika, ne prezidentská. Je načase to respektovat,“ prohlásil například místopředseda ANO Radek Vondráček.
Jenže ANO nemůže prezidenta ke jmenování Babiše donutit. „Neexistuje subjektivní právo stát se předsedou vlády. Andrej Babiš je lídr vítězné strany, ale Petr Pavel nepopírá, že ANO zvítězilo a má právo mít předsedu vlády. Pokud by Andrej Babiš nedokázal vyřešit střet zájmů, nezbývalo by nic jiného, než aby ANO navrhlo na předsedu vlády někoho jiného,“ řekla Novinkám odbornice na ústavní právo z Masarykovy univerzity Marie Zámečníková.
Ani v případě, že by Babiš svůj střet zájmů uspokojivě nevysvětlil a Pavel jej kvůli tomu odmítl jmenovat premiérem, nemohlo by ANO na prezidenta kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu podat. „V tuto chvíli v ANO není nikdo, kdo by měl kompetenci, o kterou by se hádal. Jinými slovy, Andrej Babiš se nemá jak domáhat v kompetenčním sporu po prezidentovi, aby ho jmenoval předsedou vlády,“ uvedla Zámečníková.
Donutit prezidenta nejde
S jejím tvrzením souhlasí i proděkan pro vědu a výzkum Právnické fakulty Masarykovy univerzity Robert Zbíral. „Kdo by mohl podat kompetenční žalobu? ANO není žádný ústavní subjekt,“ poznamenal. „Donutit prezidenta ke jmenování není možné, ale oddalovat to nemůže do nekonečna,“ dodal.
Kompetenční spor by mohl nastat až při třetím pokusu o jmenování vlády, pokud by prezident dvakrát jmenoval premiérem někoho jiného, pokusy nevyšly a nezískaly důvěru Sněmovny. Při třetím pokusu vybírá premiéra předseda Sněmovny, tedy v tomto případě předseda SPD Tomio Okamura, který spolu s Motoristy a ANO skládá vládu.
„Pokud by předseda Sněmovny navrhl jmenovat premiérem Andreje Babiše, ale Petr Pavel trval na tom, že jsou překážky pro to, aby ho jmenoval předsedou vlády, pak by mohl nastat kompetenční spor mezi předsedou Sněmovny a prezidentem republiky. Protože prezident je povinen jmenovat na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,“ popsala teoretický vývoj Zámečníková.
Na ústavní žalobu nemá koalice sílu
Jen v případě, že by se prezident rozhodl nekonat, připadala by v úvahu ústavní žaloba poslanců a senátorů. „Pokud by se prezident dopouštěl neakceptovatelné nečinnosti, která zavání hrubým porušováním ústavního pořádku, tak máte k dispozici ústavní žalobu. Tu podává Senát třípětinovou většinou se souhlasem třípětinové většiny poslanců,“ poznamenal ústavní právník Jan Kysela.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů nicméně třípětinovou většinu ani v jedné parlamentní komoře nemá. Ve 200členné Sněmovně má 108 poslanců, v 81hlavém Senátu sedí pouze 15 senátorů ANO.
Prezident má ještě týdny čas
Ústavní právník Ondřej Preuss nicméně zdůraznil, že na jednání má hlava státu řádově pouze týdny. „Prezident by měl jednat bezodkladně, ale je otázka, co to znamená. Domnívám se však, že momentálně ještě není v prodlení. Určitě by však měl v řádu týdnů jednat a jmenovat premiéra,“ řekl Novinkám.
Shoduje se s ním i Zbíral. „Prezident má dva pokusy a ty má učinit bez zbytečného odkladu. Pokud mu ANO řekne, ať jmenuje Babiše, nebo nikoho, tak sice Pavel může jmenovat někoho jiného, ale ten zřejmě nezíská důvěru ve Sněmovně,“ poznamenal.
Kysela se nedomnívá, že by byl důvod se podobnými úvahami zabývat. „Prezident republiky řekl, že má nějaký požadavek a Andrej Babiš řekl, že mu vyhoví,“ připomněl.
I hnutí ANO se zatím snaží s Hradem uchovat korektní vztahy. „Nechceme vykopávat žádnou válečnou sekeru s panem prezidentem,“ ujistil v České televizi první místopředseda ANO Karel Havlíček.
K ústavní žalobě tak byl v minulosti nejblíž bývalý prezident Miloš Zeman v roce 2019. Senátoři jej chtěli žalovat za kontinuální hrubé porušování Ústavy. Podání žaloby však nepodpořili poslanci.
