Článek
Ani jeden z horkých kandidátů se k nominaci veřejně nevyjadřuje, podle důvěryhodného zdroje je však prakticky rozhodnuto. „Metnar měl původně převzít obranu, pak ale mluvil (předseda SPD Tomio) Okamura o odvolání policejního prezidenta a všechno se změnilo. Babiš to ostře kritizoval a bylo jasné, že situace bude jiná,“ uvedl.
Okamura je obžalován za plakáty, které SPD používala v krajských volbách a které byly podle policie rasistické a xenofobní. Právě své trestní stíhání Okamura uvedl tři dny po volbách jako důvod, proč by chtěl policejního prezidenta Martina Vondráška vyměnit. Babiš označil jeho výrok za nevhodný a zpochybnil nominaci Okamury na post ministra vnitra.
„V úvahu připadalo několik jmen, ale Metnar je zkušený, na vnitru už působil a má důvěru. Jméno Zůny se skloňovalo už dříve, po rošádě však bylo jasné, že silové resorty musí vést nekonfliktní profesionálové,“ řekl Novinkám další zdroj obeznámený s vyjednáváním o podobě současné vlády.
Zůna byl v minulosti jedním z uchazečů o post šéfa armády, prosazoval ho prezident Miloš Zeman, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) však měla jiné plány. „Na rovinu říkám, že bych si představovala většího bojaře,“ řekla Černochová a z civilu povolala Karla Řehku, tehdy šéfa Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.
Tříhvězdičkový generál
Řehka jako jednohvězdičkový generál stanul v čele armády a Zůna, tříhvězdičkový generál s druhou nejvyšší hodností v armádě, byl delegován do Číny jako vojenský přidělenec. V lednu tohoto roku odešel do „důchodu“, když mu skončil závazek v armádě.
„Očekávám, že ho pan prezident jmenuje. Znají se z armády,“ řekl v Partii Terezie Tománkové předseda klubu SPD Radim Fiala, aniž by jméno Zůny explicitně uvedl. „Vzhledem k jeho armádní kariéře a letité známosti s Pavlem je však jeho nominace prakticky jistá,“ potvrdil redakci zdroj.

Vpravo generálporučík Jaromír Zůna
Post na vnitru už zastával
Lubomír Metnar se do nejvyšších pater veřejného života dostal nikoli skrze stranickou kariéru, ale díky odbornosti a pověsti spolehlivého krizového manažera a dříve špičkového policisty.
Stál například za odhalením pachatelů žhářského útoku ve Vítkově. V roce 2017 usedl na necelý rok do čela ministerstva vnitra v první Babišově vládě, poté až do roku 2021 vedl ministerstvo obrany.






