Článek
Maduro Moskvu o pomoc požádal v dopisu, který adresoval přímo ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Doručen měl být během říjnové návštěvy Madurova poradce v Moskvě.
Podle dokumentů Maduro také napsal dopis čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi, v němž žádá o „rozšíření vojenské spolupráce“ mezi oběma zeměmi, aby mohl čelit „eskalaci napětí mezi USA a Venezuelou“.
Venezuelský diktátor v něm požádal čínskou vládu, aby urychlila výrobu radarových detekčních systémů čínskými společnostmi, pravděpodobně proto, aby Venezuela mohla posílit své schopnosti, píše The Washington Post.
V dokumentech americké vlády se také píše, že venezuelský ministr dopravy Ramón Celestino Velásquez nedávno koordinoval dodávku vojenského vybavení a dronů z Íránu, zatímco plánoval návštěvu této země. Íránskému úředníkovi řekl, že Venezuela potřebuje „pasivní detekční zařízení“, „GPS rušičky“ a „téměř jistě drony s dosahem tisíc kilometrů“.
„V dopise Maduro zdůraznil závažnost vnímané agrese USA v Karibiku a označil vojenskou akci USA proti Venezuele za akci proti Číně kvůli jejich společné ideologii,“ cituje deník dokument. Není však jasné, jak na Madurovu žádost jednotlivé země reagovaly.
Rusko zůstává pro Madura hlavní záchrannou linkou. V neděli přiletěl do Caracasu letoun Iljušin Il-76, tedy jeden z ruských strojů, na který USA v roce 2023 uvalily sankce za účast na obchodu se zbraněmi a přepravu žoldáků. Přiletěl oklikou po trase přes Afriku, aby se vyhnul západnímu vzdušnému prostoru, uvádí Flightradar24.
Ačkoli se Kreml k dopisu nevyjádřil, ruské ministerstvo zahraničí v pátek večer uvedlo, že Moskva podporuje Venezuelu „v obraně její národní suverenity“ a je „připravena adekvátně reagovat na požadavky našich partnerů s ohledem na vznikající hrozby“.
USA již několik měsíců bojují proti údajnému narkoterorismu ve vodách Karibiku, kde již několikrát zaútočili na prý pašerácké lodě. Podle médií by se tyto útoky mohly přesunout i na území Venezuely.
