Článek
„Status quo je neudržitelný. Dlouhodobá stabilita nedemokratických režimů je iluze,“ řekl Obama. Připomněl, že dva představitelé takových režimů padli, protože dlouhá léta ignorovali potřeby svých obyvatel, potlačovali lidská práva a svobody a nevedli dialog s opozicí. „Další představitelé mohou skončit stejně,“ poznamenal prezident.
Al-Káida je v útlumu
Demokratizace regionu podle něj oslabuje radikály včetně teroristů z Al-Káida. Té navíc USA "zasadily citelnou ránu" zabitím Usámy bin Ládina. "Al-Káida je slepá ulička," prohlásil Obama.
Právo každého svobodně se vyjadřovat a žít jsou podle Obamy základními hodnotami Američanů, kteří se domnívají, že jsou to hodnoty univerzálně platné. „USA jejich uplatnění podporují bez postranních úmyslů,“ řekl Obama s tím, že to ovšem neznamená, že Washington vyšle lidi, aby protestovali v ulicích.
„USA jsou proti násilí na lidech,“ uvedl prezident, načež připomněl boje v Libyi. Zopakoval, že Spojené státy v zemi zasáhly, protože se vůdce Muammar Kaddáfí „chtěl udržet u moci bez ohledu na to, kolik prolije krve“.
Egyptu odpustí až miliardu
Obama věří, že změny je třeba podpořit i ekonomicky. "Koneckonců to byly i ekonomické motivy, které spustily vlnu protestů," připomněl. Kromě toho, že demokratické reformy a modernizace podle Obamy poskytnou nová pracovní uplatnění miliónům frustrovaných mladých lidí arabského světa, chce Egyptu, kde lidové povstání v únoru ukončilo desítky let trvající vládu amerického spojence Husního Mubaraka, odpustí jeho vláda velkou část dluhu - až miliardu dolarů (necelých 18 miliard Kč).
USA rovněž nabídnou ekonomickou pomoc Tunisku, kde masové nepokoje vedly k pádu prezidenta už v lednu.
Naopak Sýrie, kde režim prezidenta Bašára Asada železnou pěstí drtí demonstrace, se už dočkala nových sankcí ze strany Washingtonu, přičemž byly vůbec poprvé uvaleny i na prezidenta osobně. Podle Obamy je třeba, aby Asad „buď vedl přeměnu země, anebo odešel“.
„Syrská vláda musí přestat střílet do demonstrantů, propustit politické vězně, jinak bude prezident Asad dál čelit opozici zevnitř a izolaci zvenčí,“ prohlásil Obama. To samé podle něj platí pro Írán, který „podporuje rebelie venku, ale potlačuje demonstrace doma“, stejně jako pro Jemen i Bahrajn, kde vláda „musí s opozicí vést dialog. A ten nelze vést, když je opozice ve vězení“.
Palestinu chce v hranicích z roku 1967
Obama rovněž varoval před skomíráním mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. Obě strany podle něj budou čelit novým velkým hrozbám, jestliže se nedohodnou.
Barack Obama překvapivě veřejně podpořil hranice budoucího palestinského státu v hranicích z roku 1967. Ačkoliv toto americká vláda podporuje dlouhodobě, takto konkrétně se ještě žádný americký prezident nevyjádřil.
Zároveň však Obama odmítl, aby se uznání Palestinci jednostranně domáhali v září v OSN.
Muslimové mu nedůvěřují
Prezident Obama podle ankety výzkumného střediska Pew Research Center nicméně hovořil k publiku, které ho příliš nepřijímá. Výsledky zveřejněné v úterý ukazují, že hned v několika muslimských zemích zůstává Obama nepopulární a většina lidí nesouhlasí s postojem, jaký zaujal během povstání v arabském světě.
Například v Egyptě, kde Obama v roce 2009 přednesl Arabům své klíčové poselství, mu podle průzkumu uskutečněného ještě před nedávným zabitím Usámy bin Ládina Američany nedůvěřuje 64 procent dotázaných, zatímco 79 procent jich nemá v lásce Spojené státy. Důvěra v USA oproti loňsku klesla v Jordánsku, v Turecku i v Pákistánu.
Většina respondentů uvedla, že Obama na Blízkém východě a v Pákistánu učiní kroky, jež povedou k lepšímu. Výjimku v tomto ohledu představuje jen Indonésie, kde Obama jako chlapec žil. Tam prezidentovi důvěřuje 62 procent dotázaných a 54 procent vnímá USA pozitivně.
Platí také, že kromě Indonésie, velká většina dotazovaných v muslimských zemích nesouhlasí s americkou válkou proti terorismu. Zároveň většina ve všech těchto zemích vnímá negativně teroristickou síť Al-Káida, i když například na palestinských územích ji podporuje více než čtvrtina respondentů.