Hlavní obsah

Obama vyhlásil boj závislosti na ropě a globálnímu oteplování

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

WASHINGTON

Závislost na ropě a dopady globálního oteplování jsou podle amerického prezidenta Baracka Obamy vážnou hrozbou pro Spojené státy. Obama tak mění kurz předchozí administrativy, která se vyhýbala jasným závazkům v oblasti omezování emisí skleníkových plynů. Cílem nové politiky má být podle Obamy energetická nezávislost a větší efektivita využívání zdrojů.

Článek

"Naše země se nesmí stát rukojmím ubývajících zdrojů, nepřátelských režimů a oteplující se planety," prohlásil Obama v pondělí na své první tiskové konferenci ve funkci prezidenta. Podle něj neexistuje rychlé řešení, ale je potřeba začít jednat. Nový přístup k energiím by podle něj měl vytvořit nové pracovní příležitosti.

"Dny, kdy Washington všechno brzdil, jsou pryč. Má administrativa nebude odmítat fakta. Necháme se jimi vést," prohlásil prezident s tím, že Spojené státy jsou připraveny vést mezinárodní boj proti globálnímu oteplování. Podotkl však, že je nutné, aby k tomu svým dílem přispěly také nové hospodářské velmoci jako Čína a Indie.

Obama žádá přísnější emisní limity

V rámci snahy o omezení emisí skleníkových plynů Obama vyzval ministerstvo dopravy, aby do konce března stanovilo přísnější limity pro maximální spotřebu paliva u vozů vyrobených po roce 2011. Do roku 2020 by podle něho měly být americké vozy schopny ujet na galon (3,78 litru) pohonných hmot v průměru 56 kilometrů.

Kalifornie a dalších 13 amerických států usilovaly o povolení stanovit na svém území i přísnější limity na emise, než jaké stanoví federální úřady. EPA to ale v době Bushovy vlády odmítla s poukazem na to, že pro účinné snížení emisí je vhodnější celostátní strategie.

Protipól Bushovy politiky

Obama už v předvolební kampani sliboval, že se zapojí do boje s globálními změnami klimatu a že se pokusí prosadit snižování emisí skleníkových plynů, které patří mezi jejich příčiny.

Do tohoto rámce zapadá i oznámené jmenování zvláštního vyslance Spojených států pro otázky klimatu. Stal se jím Todd Stern, který byl za vlády prezidenta Billa Clintona poradcem Bílého domu a jménem USA vyjednával o Kjótském protokolu o snížení emisí skleníkových plynů.

Pověst USA v oblasti boje za čistší životní prostředí velmi utrpěla za bývalého prezidenta Bushe. Ten Kjótský protokol odmítl s odůvodněním, že nahrává zemím jako Čína a Indie a že jeho uplatnění by mohlo poškodit americké hospodářství. Bushův předchůdce Clinton sice protokol podepsal, ale neschválil jej Kongres

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám