Článek
Na růstu zahraničního zadlužení se ve třetím čtvrtletí podílely všechny sektory ekonomiky, nejvíce podnikový sektor. Hlavními důvody byly emise dluhopisů tuzemských podniků na zahraničních trzích a úvěrové vztahy tuzemských podniků se zahraničními mateřskými firmami. Podíl podnikového sektoru na celkovém zahraničním dluhu činil 47,3 procenta.
V nárůstu zahraničních závazků vládního sektoru se promítlo především čisté čerpání úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj infrastruktury. Zahraniční zadluženost vládního sektoru tak tvoří 21,3 procenta celkové zadluženosti.
V časové struktuře zahraničního dluhu poklesla krátkodobá složka dluhu na 33,8 procenta (na konci loňska to bylo 31 procent).
Poměr mezi výší dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru a závazků soukromého kapitálu se proti předchozímu období nezměnil. Na konci třetího čtvrtletí zaujímaly závazky veřejného sektoru 45,2 procenta, závazky soukromého sektoru 54,8 procenta.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí se ve třetím čtvrtletí prohloubil o 25,8 miliardy korun na 1,395 biliónu korun; dosáhl tak 37,8 procenta objemu HDP.
Stav pasiv investiční pozice narostl ve třetím čtvrtletí o 57,8 miliardy Kč na 3,59 biliónu Kč, meziročně to bylo o 376,4 miliardy Kč více. Růst závazků byl důsledkem přílivu přímých zahraničních investic do české ekonomiky.
Navýšení stavu přímých investic v České republice podle centrální banky souviselo hlavně s předpokládanou výší reinvestovaného zisku.