Článek
Ač se to mohlo zdát po posledních čtyřech ročnících téměř nemožné, letošní sedmé Barvy Ostravy svou nebývalou žánrovou pestrostí, kvalitativní úrovní, vnímavostí publika a pohodovou atmosférou převýšily všechny poslední ročníky, z nichž dva se mohou pyšnit cenou Akademie populární hudby za Událost roku.
Čtyřdenní hudební orgie začaly už ve čtvrtek odvážně zvoleným, ale výtečným koncertem světově proslulého jazzmana Jana Garbarka. Pátečnímu programu Colours, který se konal na dvanácti různých místech, vévodili na hlavním pódiu zejména reinkarnovaní Happy Mondays, v sobotu pak nejvíce lidí dorazilo na koncert Sinead O´Connor.
Irská zpěvačka mnoho návštěvníků poněkud překvapila velmi komorním pojetím svého koncertu. Za decentního doprovodu dvou spoluhráčů představila zejména písně z posledního alba, nicméně na svůj letitý hit Nothing Compares 2U nezapomněla a zařadila ho na závěr svého vynikajícího setu.
Skvělí Goldfrapp a utopení Hawkwind
Opravdový vrchol prvních tří festivalových dní ale přišel až posléze s vystoupením kapely Goldfrapp, která po úvodním velmi jemném rozjezdu ve druhé polovině koncertu doslova pobláznila dav, jenž se při písní Happiness z posledního alba i při několika starších hitovkách málem uskákal do totálního transu.
Prudký liják, který se do podhradí snesl s tóny poslední písně Goldfrapp, pak vyhnal z areálu velkou část lidí a poslední noční set spacerockové legendy Hawkwind už bohužel sledovaly maximálně tři tisíce lidí.
Kromě dvou sobotních lijáků měly letošní Colours i několik dalších slabin, které jsou ale zřejmě jen nutnou daní za rostoucí prestiž akce a omezenou kapacitu hlavního areálu. Především hned v úvodní den doplatil proslulý Teatr Novogo Fronta na nevhodně zvolené místo pro produkci. Českou premiéru jeho nové inscenace tak mohlo sledovat jen malé procento návštěvníků. Podobně s nepořízenou odcházeli lidé také z kapacitně omezené scény ve stanu, kde kromě českých kapel vystupovalo i několik hvězd mezinárodního renomé, například bývalá zpěvačka Lamb Lou Rhodes.
Je ovšem bez diskusí, že Barvy Ostravy urazily za sedm let pořádný kus cesty. Na české poměry ojedinělá akce, která nabízí setkávání elity world music se světovým i českým mainstreamem i okrajovými žánry, svým sedmým ročníkem rozhodně potvrdila svoji výtečnou pověst a ještě zvýšila laťku očekávání let příštích.
