Článek
Benedikt ve svém proslovu připomněl význam Velikonoc a vzkříšení Krista a v této rovině upozornil i na humanitární tragédie ve světě. Poukázal na situaci v některých afrických regionech, jako je rozvleklý konflikt v Dárfúru a v Somálsku, zmínil se i o "těžce zkoušeném" Blízkém východu a o pokračujících válečných událostech v Iráku a také nově o napětí v Tibetu. Vyzval svět k "řešením, která zachovají všeobecné dobro a mír".
"Jsou to rány lidstva, otevřené a hnisající v každém koutě naší planety. Jakkoli jsou často ignorovány a někdy i úmyslně zamlčovány, jsou to zranění, jež mučí duše i těla našich nesčetných bratří a sester," řekl papež.
:. Papež udíli požehnání Urbi et Orbifoto: Reuters/Alessandro Bianchi
S narážkou na zataženou deštivou oblohu vyjádřil přesvědčení, že stejně, jak nyní nad temnými mraky září slunce, září i nad lidstvem světlo naděje.
Na závěr svého poselství, které kvůli nepohodě zkrátil, pozdravil papež věřící v 63 jazycích, včetně češtiny a slovenštiny. Obřad přenášely televizní stanice do 67 zemí světa a v přímém přenosu mohli papežovo poselství a požehnání zhlédnout i diváci v České republice.
Nejvyššího představitele římskokatolické církve doprovází na Svatopetrském náměstí pokrytém květy procesí kardinálů a biskupů. Dnešní obřad k Božímu hodu velikonočnímu přenáší řada televizních stanic do 67 zemí světa.
Největší svátek křesťanů
Boží hod je v křesťanském kalendáři slavností Zmrtvýchvstání Páně, a je tedy největším svátkem křesťanství. Během slavnosti zmrtvýchvstání si křesťanští věřící na celém světě připomínají na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista.
Stejně jako v předcházejících letech je i letošní velikonoční poselství pro papeže tradiční příležitostí k zamyšlení nad stavem lidské společnosti a možností vyjádřit znepokojení nad válečnými konflikty, nad sociálními nespravedlnostmi a dalšími neduhy současného světa. Jako obvykle papež také vyjádří přání, aby mezinárodní společenství konečně poznalo mír.
Benedikt XVI. v noci na neděli při velikonoční vigilii ve vatikánské bazilice svatého Petra pokřtil sedm dospělých věřících, mezi nimi i novináře muslimského původu. Liturgii zahájil svěcením ohně jako symbolu světla, a to i duchovního.
Papež se křížové cesty nezúčastnil
Sobotní bohoslužbě předcházela na Velký pátek proslulá křížová cesta se 14 zastaveními v římském Koloseu. Papež, kterému bude v dubnu již 81 let, se do poutě nezapojil, událost ale navzdory nepříznivému počasí sledoval celou z blízkého vrchu Palatina.
Papež Benedikt XVI.
Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Alois Ratzinger, se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu na Innu.
Ve čtrnácti letech se stal členem organizace Hitlerjugend a o dva roky později byl naverbován do dělostřelectva nacistické armády. Špatné zdraví ale nedovolilo jeho plné nasazení. Ratzinger zdůrazňuje, že do Hitlerovy mládeže stejně jako do armády musel proti své vůli.
Po skončení války se už mohl věnovat studiu teologie. Po absolvování studia v Mnichově působil na několika německých univerzitách. V roce 1977 se stal arcibiskupem mnichovským a freisingským.
Do papežského úřadu byl zvolen po smrti Jana Pavla II. v dubnu 2005. Jméno Benedikt (z latinského požehnaný) si vybral jako poctu papeže Benedikta XV. (sloužil pontifikát v době 1. světové války) a Svatého Benedikta z Nursie.
Ve čtvrtek Benedikt XVI. posvětil ve svatopetrské bazilice oleje pro nemocné a křižmo pro udělování svátostí, pak v římské bazilice svatého Jana Lateránského předsedal mši na památku poslední večeře Krista s jeho učedníky. Během obřadu umyl nohy 12 kněžím z římské diecéze a připomenul tak Krista, který při poslední večeři umyl nohy apoštolům, aby dal příklad jejich jednání.