1. Poušť v jižních Čechách

Jižní Čechy mají hustou síť rybníků a řek, ale nedaleko Veselí nad Lužnicí na okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se rozkládá jedno z nejsušších míst republiky. Písečný přesyp u Vlkova připomíná malou poušť. Jedná se o písečnou dunu, kde rostou vzácné suchomilné rostliny a žijí tu teplomilné druhy hmyzu.

Písečný přesyp u Vlkova

Písečný přesyp u Vlkova

FOTO: jurcav, Mapy.cz

2. Prokopské údolí

Pražská kotlina ukrývá řadu přírodních rezervací, jednou z nich je i Prokopské údolí, které proslulo díky slavnému paleontologovi Joachimu Barrande. Zkoumal zde prvohorní naleziště. Dnes je údolí oázou klidu a častým cílem cyklistů i bruslařů. Z okolních skal máte nádherný výhled na pražské panorama Pankráce a Kavčích hor. Pokud proniknete hlouběji do přírodní rezervace, nevynechejte zdejší jezírko a tunel, kde žijí netopýři.

Prokopské údolí

Prokopské údolí

FOTO: fotobanka Profimedia

3. Prales v Beskydech

Kdysi pokrýval celé Beskydy smíšený les, který se v původní podobě dochoval jen v Těšínských Beskydech. V přírodní rezervaci prales Mionší na vás dýchne kouzlo nedotčené krajiny. Na ploše 170 hektarů Dolní Lomné nedaleko Mostů u Jablunkova vede sedm kilometrů dlouhá naučná stezka pro pěší, která je přístupná jen během sezóny. Bohužel vede třetina trasy po úzkých chodnících, a není proto vhodná pro dětské kočárky a osoby se ztíženou pohyblivostí.

Mionší

Mionší

FOTO: fopex, Mapy.cz

4. Stepní krajina na Vysočině

Nemusíte jezdit do Afriky, malé safari se ukrývá i na Třebíčsku. V národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step se daří teplomilným trávníkům a hadcovým borům. Teplé klima vzniká díky hornatému podloží z ultrabazických vyvřelých hornin a s vysokým obsahem oxidů hořčíku, které se přehřívá, čímž na něm vzniká zvláštní extrémně teplé a suché mikroklima.

Mohelenská Hádcová step

Mohelenská hadcová step

FOTO: sichmichal, Mapy.cz

5. Nejvyšší vodopád

V nejvyšších horách Česka leží i nejvyšší český Pančavský vodopád. Celé kaskády měří 250 metrů. Pokud se půjdete podívat na prameny Labe po červené turistické značce z Bedřichova přes Labskou boudu, dojdete k vodopádu z vrchu a podíváte se také i z Ambrožovy vyhlídky na Labský důl, Kozí hřbety a Lysou horu.

Pančavský vodopád

Pančavský vodopád

FOTO: fotobanka Profimedia

6. Bahenní mofety 

První dojmy v rezervaci Soos přenášejí návštěvníky tak trochu na jinou planetu. Odstíny hnědé a zelené stimulují pohled směrem k bublajícím pramenům minerální vody a čistého oxidu uhličitého, tzv. mofetám.

Rezervace Soos

Mofeta v rezervaci Soos

FOTO: fotobanka Profimedia

Soos leží 6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Rezervace byla vyhlášena v roce 1964 na ploše 221 ha. Přístupná je však jen část, a to 1,2 km dlouhou, tzv. podlážkovou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou minerální vodu. Na trase je také pavilon s expozicí paleontologie s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti.

V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin. Ze vzácného ptactva zde hnízdí například vodouš rudonohý.

Rezervace Soos

Rezervace Soos

FOTO: fotobanka Profimedia

7. Boubínský prales

V srdci Šumavy se ukrývá Boubínský prales, ve kterém vám teplota přijde asi o pět stupňů chladnější. Pravděpodobně díky vlhkosti a nepropustnosti korun stromů. Obrovské stromy dosahují výšky až 50 metrů, na zemi pomalu tlejí větve a vytváří tak dokonalý koloběh. Roku 1858 rozhodl kníže Jan ze Schwarzenberku, aby se na 144 ha území nekácelo dřevo a vznikla tak chráněná krajinná oblast. Po 75 letech se místo stalo národní přírodní památkou a zvětšilo se na dnešních 666 ha. Pokud budete mít dostatek sil na vrcholu kopce, vydejte se na místní rozhlednu nebo si svlažte nohy v Boubínském jezeře.

Boubínské jezero

Boubínské jezero

FOTO: CzechTourism

8. Skalní most Pravčické brány

Na vrchol Pravčické brány se sice nedostanete, ale její krásu můžete obdivovat z okolních vyhlídek. Skalní útes je symbolem národního parku České Švýcarsko a zároveň jednou z nejvyšších přirozených skalních přírodních bran v Evropě.

Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou přístupových tras. Kratší, ale zato strmější stezka začíná přímo v obci Hřensko. Druhou možností je zhruba šestikilometrová procházka lesem po Gabrielině stezce začínající na Mezní Louce.

Pravčická brána

Pravčická brána

FOTO: fotobanka Profimedia

Po vstupu do turistického areálu se lze vydat po několika stezkách se schodišti vytesanými do skalisek. Jedna z upravených vyhlídek se nachází přímo na úpatí Pravčické brány, na další místa k výhledu je třeba vyšlápnout o pár desítek metrů výš, na okolní skály. Odsud lze potom pozorovat jak samotnou Pravčickou bránu, tak se kochat působivými výhledy do dalekého okolí.

Pravčická brána

Pravčická brána

FOTO: fotobanka Profimedia

 9. Tundra v Krkonoších

Botanikové a zoologové zaplesají nad Úpským rašeliništěm, které návštěvníky přenáší do subarktické tundry, která sem zasahovala během doby ledové. Rašeliniště leží ve výšce okolo 1400 metrů nad mořem mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou. Před 5000 až 6000 lety vzniklo rašeliniště odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků, trav a ostřic. Dnes tu potkáte z doby ledové všivce sudetského, slavíka modráčka tundrového a šídlo horské.

Úpské rašeliniště

Úpské rašeliniště

FOTO: martin.sladek.hk, Mapy.cz

10. Ledovcová jezera na Šumavě

Šumava se chlubí průzračně čistými ledovcovými jezery. Na české straně pohoří Šumavy můžete navštívit pět ledovcových jezer – Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a nejmenší z pětice – jezero Laka. Nejnavštěvovanější jsou ale první dvě, ležící ve svazích Jezerní hory (1 343 m). Největším a nejhlubším je Černé jezero nedaleko Železné Rudy. Říká se mu černé díky temným lesům, které se odrážejí na hladině.

Ledovcové Černé jezero

Ledovcové Černé jezero

FOTO: fotobanka Profimedia

11. Tajemná propast a systém jeskyní

Největší a nejvýznamnější krasovou oblastí v Česku je Moravský kras, kam míří lidé především do zpřístupněných jeskyň a ke známé propasti Macocha. Turisté vyráží na člunech po podzemní říčce Punkvě, aby se podívali do nejkrásnějších prostor Punkevních jeskyní s krápníkovou výzdobou.

Propast Macocha je největší propastí tohoto typu ve střední Evropě. Od roku 1914 je její dno součástí prohlídky. Vlastní propast je volně přístupná. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout ze dvou můstků - horní je ve výšce 138 metrů.

Z horního konce propasti vede stezka pro pěší k Punkevním a Sloupsko-šošůvským jeskyním. Nabízí tak jedinečnou romantickou procházku lesy mezi nejrůznějšími skalními útvary. [celá zpráva]

Macocha

Macocha

FOTO: fotobanka Profimedia

12. Nejvyšší hora Českého středohoří jako hromosvod

Milešovka, někdy nazývána také jako královna Českého středohoří, je největrnější horou v Čechách. Nefouká tu jen osm dní v roce. Ne náhodou její německý název zní Hromová hora - Donnersberg, protože právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.

Na vrcholu byla ve 20. letech minulého století postavena jedna z prvních horských restaurací, dnes je tu občerstvovací kiosek. V roce 1905 tu postavili meteorologickou stanici, která stále funguje, a vedle ní 19 metrů vysokou rozhlednu, která je za příznivých podmínek otevřená.

Milešovka od západu

Milešovka od západu

FOTO: ILblog, Mapy.cz