O víkendu bude probíhat v Kutné Hoře tradiční Stříbření

Akcí se připomíná tradice královského horního města, navíc v úžasných autentických historických a velmi podmanivých kulisách, které poskytují zdejší uličky s kamenným dlážděním, starodávná prostranství a světoznámé stavby, které stojí za zhlédnutí i v poklidné atmosféře mimo slavnosti.

Každoroční gotická slavnost Stříbření symbolicky otevírá turistickou sezónu ve městě, které je zapsané do seznamu světových kulturních památek UNESCO.

„Velkolepý scénář slavnosti navrací Kutnou Horu, české královské horní město, do dob o šest set let zpátky. Na dva dny ožívá celé město i královské sídlo v mincovně ve Vlašském dvoře fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti krále Václava IV. s jeho dvorem. Aktéři i diváci se navracejí do doby, kdy byla Kutná Hora na vrcholu prosperity,“ uvádí organizátoři z občanského sdružení Stříbrná Kutná Hora.

Dříve horníci, nyní v jejich roli organizátoři Stříbření, chystají uvítání krále, otevře se jarmark, vypuknou lidové veselice, to vše na počest oblíbeného panovníka Václava IV. Chrámem sv. Panny Barbory se rozeznějí fanfáry, aby uvítaly krále s královnou Žofií Bavorskou při slavné Stříbrné mši.

Návštěvníci slavností si budou moci užít napětí při turnajových kláních rytířů, ke všemu bude hrát gotická hudba a v kutnohorských uličkách i krčmách nabídnou prodejci v historických kostýmech občerstvení. I během slavností se lidé seznámí s tím, jak se dobývala stříbrná ruda a jak se zpracovávala až do podoby slavného stříbrného groše. K tomu budou moci lidé poznat, jak tehdy žili obyčejní lidé a co jim bohatství města přinášelo.

Povrchová naleziště stříbra na Kutnohorsku lidé objevili zřejmě už v 10. století. Na jeho konci se tady razily mince-denáry na slavníkovském hradišti Malín. Pravděpodobně prvním dokladem o těžbě a zpracování stříbra ve 13. století je archeologicky doložená bezejmenná vesnička nedaleko Malína. Zprávy o bohatství se brzy rozšířily a přilákaly do oblasti Kaňkovských vrchů mnoho nových usedlíků a Kutnohorsko dostalo pověst českého Klondiku.

Dlouho patřila osada Kutná Hora pod sousední města, přelom v dějinách znamenal rok 1300, kdy král Václav II. udělil osadám horní zákoník. Králové pak dávali stříbronosné osadě řadu privilegií. Krátce po roce 1300 byla do Kutné Hory přenesena i centrální česká mincovna a Kutná Hora se stala finančním centrem Čech.

S tím souvisel i rozvoj města. Začaly se stavět měšťanské domy, městské hradby a také dnes nejznámější památky jako třeba kostel sv. Jakuba, vznikaly obchody, lázně či špitál. Aby se město odpoutalo od vlivu církve a cisterciáckého kláštera, rozhodlo kolem roku 1380 o stavbě dnes nejznámější, tedy o vzniku vlastního chrámu sv. Barbory.

Až na válečná léta zažívalo město velmi bohaté a významné roky prakticky během celé své historie až do počátku 17. století. Stříbrné žíly byly stále hlouběji a stále slabší, přišla porážka u Bílé hory, švédské vpády, po nichž zůstalo v dolech už jen velmi málo havířů. Vše završilo v roce 1727 uzavření mincovny a Kutná Hora jako hornické město skončila.

Tu slavnější část historie mají připomenout i letošní slavnosti, které vypuknou v sobotu 20. června v 10 hodin dopoledne, kdy k chrámu sv. Barbory přijede český král Václav IV. s družinou. V poledne pak začne velký jarmark. Na hlavním pódiu i vedlejších prostorách kolem Vlašského dvora se po celý den budou střídat vystoupení dobových hudebníků, šermířů či kejklířů.

Hlavní rytířský turnaj vypukne před zraky krále v prostoru parku před 14. hodinou. Ve 21.15 bude zahájen pochodňový průvod a ve 21.30 bude oslava zakončena ohňostrojem. V neděli vše začne v 9.15 průvodem od Hrádku do chrámu sv. Barbory, na Stříbrnou mši, během níž bude chrám uzavřen pro turistické prohlídky. V 10.30 se průvod vrátí do mincovního dvora, kde se v 10 hodin zahajuje stylový program kutnohorského jarmarku opět s kejklíři a dobovou hudbou.

Po 14.30 proběhne královský soud s mordýři, o hodinu později turnaj v koulené a za další hodinu se turnajem královských rytířů historické slavnosti rozloučí. V průběhu obou dnů probíhají od 10 do 18 hodin další doprovodné programy pro děti i dospělé. Na programu je lukostřelba, lazebna či ukázky sokolnictví.

Vstupné na celodenní sobotní program je pro dospělé 120 korun, pro děti od 6 do 15 let a studenty 70 korun, v neděli se zaplatí 100, respektive 60 korun. Kdo přijde v dobových kostýmech, bude mít slevu.

Celodenní vstupenka opravňuje nositele ve dnech 20. až 21. června k poloviční slevě vstupného při návštěvě expozic a objektů Kamenný dům, Vlašský dvůr, kaple Božího těla a kostel sv. Jana Nepomuckého. Hlavní programový prostor Královského stříbření se nachází v parku pod Vlašským dvorem.

Na slavnosti je možné přijet autobusem nebo vlakem, nádraží jsou asi půl kilometru od místa dění, ovšem hlavní vlakové nádraží je vzdálené asi 45 minut chůze, proto je lepší přestoupit na lokálku a pokračovat z hlavní trati na zastávku Kutná Hora-město. Případně se dá využít MHD.

Automobilistům organizátoři doporučují zastavit na záchytných parkovištích a nepouštět se do historického centra, kde je parkování velmi omezeno.