Článek
Šest miliard dluhů, jediná modelová řada a 170 tisíc vyrobených vozidel ročně ve 30 zemích světa. To byla bilance mladoboleslavské automobilky počátkem devadesátých let. Střih o dvacet let později: respektovaná automobilka, která je oblíbená i v západních zemích, kde se jí kdysi vysmívali. Nesrovnatelně kvalitnější automobily prodává téměř po celém světě, v nabídce je pět modelových řad, ročně automobilka prodá přes 720 tisíc vozidel. Zisk před zdaněním činí za loňský rok 11,2 miliardy korun. Tak lze stručně charakterizovat přechod Škody pod křídla koncernu Volkswagen.
O mladoboleslavskou automobilku mělo zájem více firem, například BMW, Renault, Volkswagen a japonské automobilky Toyota, Nissan či Honda. Reální zájemci však byli pouze dva: Renault a Volkswagen. Koncern garantoval, že v Česku zůstane vlastní vývoj a značka, která má nyní 110letou tradici, zůstane svébytná. AZNP (automobilový závod národní podnik) koncern VW převzal před dvaceti lety, 16. dubna 1991. Ve stejný den zahájila svou činnost společnost Škoda automobilová a.s. jakožto samostatná značka koncernu Volkswagen.
Těžko říct, jak by dopadlo spojení s Renaultem, ale nejpravděpodobnější scénář je ten, že by se zde montovaly renaulty a vlastní vývoj by byl zrušen. Už zanedlouho se ukázalo, že spojení s Volkswagenem bylo nejlepší možné. Pro Českou republiku je velká škoda, že se něco podobného nestalo i se značkami Tatra či Liaz, o které měly zájem automobilky Volvo a Mercedes-Benz.
Ještě tři roky po převzetí koncernem Volkswagen se vyráběla Škoda Favorit. V listopadu 1994 přichází Felicia, značně vylepšený Favorit. Octavia pak byla prvním modelem, který měl kdysi vysmívanou značku vystřelit mezi elitu. Novodobá Octavia první generace, která měla přiděleno interní označení A4, byla pro mladoboleslavskou automobilku mimořádně důležitým modelem. VW postavil v Mladé Boleslavi mj. novou výrobní halu za 500 miliónů marek.
Projekt byl odsouhlasen v roce 1992, vývoj probíhal v Česaně (vývojové středisko Škoda Auto) s využitím koncernových dílů. První Octavia byla postavena na platformě PQ34, kterou využíval Golf čtvrté generace, ale také Audi A3, Audi TT nebo Seat Toledo.
Počátkem září 1996 Škoda spustila sériovou výrobu. Octavia, jejíž design byl hodně nadčasový a neurazí ani dnes, se představila s trojicí motorů a ve třech výbavových stupních (LX, SLX, GLX). Octavia první generace se stala jedním z nejdéle vyráběných vozů v historii koncernu Volkswagen – vyráběla se až do roku 2010, což nepotřebuje komentář.
Škoda Octavia Tour
V rámci oslav 20 let od spojení s Volkswagenem bude v sobotu v mladoboleslavském závodě den otevřených dveří. [celá zpráva]
| Důležité milníky Škody od spojení s koncernem VW |
|---|
| 16. dubna 1991 - Po vládním rozhodnutí o prodeji automobilky koncernu Volkswagen zahájil činnost společný podnik Škoda, automobilová a.s. - Škoda se stala čtvrtou značkou koncernu (vedle VW, Audi a Seat). VW zprvu vlastnil 31 procent akcií. Předsedou představenstva a generálním ředitelem se stal Ludvík Kalma. |
| 1993 - Facelift modelu Favorit |
| 1994 - Firma začala vyrábět model Felicia, první nový po spojení s VW. Včetně všech variací se ho do roku 2001 prodalo 1,42 miliónu kusů. Byla ukončena výroba favoritů. |
| 1995 - Koncern VW zvýšil svůj majetkový podíl na 70 procent, celkem zaplatil 1,4 miliardy marek (25,6 miliardy Kč). |
| 1996 - Zahájena výroba Škody Octavia - prvního modelu značky, který využil strategii sdílených společných modulů koncernu VW. |
| Byl vyroben milióntý automobil od vstupu VW. |
| Otevřen nový montážní závod Škody na výrobu Octavie. |
| Při automobilové nehodě zahynul předseda představenstva Škody Ludvík Kalma, jeho nástupcem se stal Vratislav Kulhánek. |
| 1998 - Firma změnila název ze Škoda automobilová, a. s. na současný Škoda Auto, a. s. |
| Zahájena výroba Octavií v nové výrobní hale ve Vrchlabí. |
| 1999 - Zahájena výroba modelové řady Škoda Fabia. |
| 2000 - V Mladé Boleslavi otevřen nový centrální sklad náhradních dílů. |
| VW se stal stoprocentním vlastníkem firmy; vláda prodala zbývající 30procentní podíl zhruba za 12,3 miliardy korun. |
| 2001 - Zahájena sériová výroba převodovek v novém závodě. |
| Škoda představila nový Superb, první model vyšší střední třídy od druhé světové války. |
| 2002 - Zahájení výroby motorů v novém závodě na výrobu agregátů. |
| Otevřen zmodernizovaný závod v Kvasinách; modernizace za více než šest miliard korun patří k největším investicím Škody. |
| 2003 - Firma ukončila výrobu starých motorů a převodovek, kterou plně nahradila výroba nových agregátů na koncernové bázi. |
| 2004 - Předsedu představenstva Škody Auto Vratislava Kulhánka ve funkci vystřídal Detlef Wittig. |
| 2005 - V listopadu firma vyrobila pětimilióntý vůz od spojení s VW. |
| 2006 - Škoda zahájila výrobu čtvrté modelové řady Roomster. |
| V červenci společnost vyrobila desetimilióntý vůz od zahájení výroby osobních automobilů v roce 1905. |
| 2006 - Škoda Auto otevřela v Mladé Boleslavi nové centrum pro dodávky nesmontovaných automobilů do zahraničních závodů firmy. |
| 2007 - Novým předsedou představenstva společnosti se stal Reinhard Jung. |
| 2008 - Prvním modelem v historii značky, který překonal hranici dvou miliónů vyrobených kusů, se stala v březnu Octavia; v dubnu tuto hranici překonala i Fabia. |
| 2009 - Škoda Auto začala vyrábět sportovně-užitkový vůz Yeti. |
| Škoda začala vyrábět ve svém mladoboleslavském závodě nový nízkoobjemový motor TSI, který využijí i ostatní značky VW. |
| 2010 - Předsedou představenstva Škody Auto se stal Winfried Vahland. |
Historické kořeny automobilky Škoda
Základy dnešní automobilky Škoda Auto položil v roce 1894 Václav Klement, který s několika dělníky zahájil výrobu jízdních kol Slavia. V roce 1899 postavil spolu s Václavem Laurinem první továrnu (již v místě dnešního závodu) a začali vyrábět motocykly a motorové tříkolky, které se prosadily i v mnoha soutěžích.
V roce 1905 zahájili výrobu automobilů a motocykly odsunuli na druhé místo. Prvních voiturett s dvouválcovým motorem se za dva roky vyrobilo 44 kusů.