Milé slečny a paní řidičky,

většina z nás si s auty rozumí o něco méně než s muži, ovšem to nám nezabraňuje, abychom je řídily, ba naopak. Potřebujeme se nějak dopravit do práce, za přáteli i zábavou, a naše autíčko je často jediným prostředkem, který to s námi rychle a spolehlivě dokáže.

Příběhy našich čtenářek skýtají bez výjimky poučení a nejinak je tomu teď. Neprozrazujme ještě jeho šťastný konec a pojďme se pustit do čtení. Jisté je jenom to, že záchrana byla možná také díky kouzelné krabičce SafeLine.

Jiřina, 57 let, Pacov

Já osobně nemám moc veselou historku se SafeLine, ale protože nakonec celý příběh skončil šťastně, rozhodla jsem se o něj s Vámi podělit.

Můj příběh se stal o letošních prázdninách. Koupili jsme si s manželem nové autíčko, a protože už jsme starší pár a máme svoje zdravotní problémy, pořídili jsme si do něj i SafeLine. Byl krásný letní podvečer a já se rozhodla vyrazit na malou projížďku.

A zatímco jsem pozorovala rozkvetlé louky, najednou přede mě z lesa vylétli dva rozdovádění chlapci na kolech. Strašně jsem se lekla a dupla na brzdu – stihla jsem to taktak. Jenže ze zatáčky v protisměru najednou vystřelilo jiné auto a bohužel na rozdíl ode mě nedobrzdilo.

Všechno se semlelo hrozně rychle. Mám slabé srdíčko – myslela jsem, že dostanu infarkt, když jsem na silnici viděla bezvládné dítě.

Jenže ještě než jsem stačila vylézt z auta, bezohledný řidič v protisměru vystřelil a zmizel v zatáčce, až se za ním zaprášilo.

Je to vůbec možné, aby se takhle někdo zachoval?

Řekla bych o sobě, že jsem ukázněná a rozvážná řidička. Přiznám se, že občas jedu pomalu krajinou a kochám se jejími krásami stejně jako pan doktor z filmu Vesničko má středisková. Tady jsem ale náhle byla sama u nehody, která se nestala mou vinou; navíc s tím následkem, že jeden klučina ležel nehybně na silnici a druhý v šoku plakal v příkopě.

Zachvátila mě skutečně obrovská panika, nemohla jsem se vůbec nadechnout a začalo mě bolet u srdce. Opravdu jsem si vůbec nevěděla rady.

Kde mám svoje prášky? Musím nejprve poskytnout první pomoc nehybnému chlapci. Ale jak? Co mám proboha dělat a jaké číslo je na záchranku?

V hlavě jsem měla velký zmatek, avšak pak přišel spásný nápad. Stiskla jsem dlouze nouzové tlačítko Asistence SafeLine na palubní desce mého auta a pak už to šlo ráz na ráz. V mé kabelce zvoní mobil a já celá udýchaná poněkud zmatečně vysvětluji celou situaci asistenční službě. Ta ovšem jednala rázně a s klidem.

Nebudu napínat, všechno dobře skončilo. Sanitka rychle dorazila na místo přesně lokalizované díky mé palubní jednotce SafeLine. Chlapec nehodu naštěstí přežil, byl to „jen“ otřes mozku. Od té doby nedám na Safeline dopustit. Bez něj to mohlo dopadnout mnohem hůř.

A jak se jmenuje Vaše auto? Také Vám někdy tak chytře pomohlo? Napište nám a hrajte o cestovní poukazy v hodnotě 100 Eur. Soutěžte zde!