Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: David Taneček, ČTK

Vedra se podepisují i na lidech, pomaleji přemýšlejí a jsou agresivnější

Letošní dlouhodobá vedra našemu organismu příliš nesvědčí. Trápí nejen kardiaky či lidi s hypertenzí, ale v podstatě úplně všechny. Extrémní horka jsou navíc neobvyklou zátěží i pro lidský mozek. Za ideální teplotu zevního prostředí pro člověka, který touží po relaxaci v plavkách, je považována hodnota 28 stupňů Celsia, pro lehce pracujícího 25 stupňů a při fyzickém zatížení vytrvalostního charakteru okolo 15 stupňů Celsia.

Ilustrační foto Foto: David Taneček, ČTK
Vedra se podepisují i na lidech, pomaleji přemýšlejí a jsou agresivnější

„Centrálním orgánem, který funguje v podstatě jako termostat a udržuje teplotu v těle uložených orgánů, je zadní část hypotalamu, který leží v hluboké části mozku. Zde jsou neustále propočítávány hodnoty přicházející z centrálních termoreceptorů v přední části hypotalamu a samozřejmě také z periferních „stanic“ umístěných v kůži. Pro zaregistrování chladu má člověk 250 tisíc termoreceptorů a pro teplo 30 tisíc,” vysvětluje MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog Polikliniky na Národní v Praze.

Na signál „je příliš horko“ tělo reaguje rozšířením podkožních cév. Nadbytečné teplo je pak pomocí krve přeneseno na povrch těla. Zde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Čím déle se potíme, tím je to pro mozek horší.

„Musíme-li posílat více krve do kůže, zbyde jí méně pro mozek. Děláme-li to dlouhodobě, může to mít negativní dopad na mozek, který samozřejmě kontroluje emoce a impulzivitu. Již řada vědeckých studií potvrdila, že vyšší teploty mohou přispět k projevům násilí, agrese a stresu,“ upozorňuje Martin Jan Stránský.

Na duševní i psychické zdraví má ale negativní vliv i to, že srdce musí rychleji pumpovat, aby zvládlo okysličit všechny buňky v těle.

„I proto se cítíme unavení a pomaleji pracujeme, snáze se naštveme, pomaleji přemýšlíme a hůře se rozhodujeme. Častěji dochází k nedorozuměním a ke konfliktům v práci i doma,“ dodává neurolog.

Riziková teplota nad 37 °C

Správnou termoregulaci prokrvením je kůže schopna zajistit při zevních teplotách v rozmezí 19 až 31 stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen. V našich klimatických podmínkách, když je teplota vzduchu nižší než naše tělesná teplota, není k ochlazení organismu zapotřebí nic speciálního, protože teplo ztrácíme i při přenosu do orgánů krevním oběhem.

Když je naopak tepleji, pomůže ventilátor, který nahradí teplý a vlhký vzduch v bezprostředním okolí těla chladnějším a sušším.

Při velké fyzické námaze, případně přesahuje-li teplota vzduchu 37 stupňů Celsia, to ale k ochlazení organismu již nestačí a člověk se začne intenzivně potit. Jakmile ale vlhkost vzduchu dosáhne určité hodnoty, přestane se vyloučený pot z těla odpařovat, ochlazování těla se pak zpomalí nebo zcela zastaví. Proto člověk mnohem lépe snáší při správném pitném režimu suché horko (například v poušti) než v místech nasycených parami, např. v tropické džungli.

Pozor na malé děti

Miminka nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém, čepičky na hlavu a boudičky kočárků proto mnoho nezachrání. „Tím, že mimino nemůže mluvit, musíme přemýšlet za něj a bedlivě udržovat nejen hydrataci, ale také ho chránit před spálením sluncem či přehřátím organismu, jsou-li vedra jako nyní,” doporučuje MUDr. Stránský.

Přehřátí se nejčastěji projeví tím, že je dítě neklidné nebo mdlé a bývá mu špatně. „Děti trápí nevolnost, mohou i zvracet, navíc je bolí hlava, mohou mít horečku a zrychlené dýchání i tep," dodává praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Ivana Kobrlová z Nemocnice Mělník.

Když je tedy venku okolo 30 stupňů Celsia, je lepší vydržet raději doma v chladu a s dítětem jít na procházku buď brzy ráno, či později k večeru.

Úpal versus úžeh

Úpal - vzniká z přehřátí organismu, v okamžiku, kdy selže systém tělesné termoregulace.

Může se to stát z řady důvodů:

  • Trpíme nedostatkem tekutin i minerálů, organismus proto nedokáže produkovat dostatek potu, který by nás ochladil.
  • V těle se tvoří příliš mnoho tepla kvůli narušené funkci štítné žlázy.
  • Ocitneme se v prostředí, kde je příliš horko, vlhko a někdy i těsno. Třeba v autě na cestě na dovolenou nebo v sále při koncertu, případně v dopravním prostředku.

Postiženého je potřeba ochladit. Aspoň tím, že ho přesuneme do stínu nebo do chladnější místnosti. Také mu zvedneme končetiny. Pokud se objeví příznaky poruchy krevního oběhu a dechu, ihned vyhledáme lékaře.

Úžeh - hrozí v okamžiku, kdy mozek a jeho blány podráždíme intenzivním slunečním zářením. Projevuje se bolestmi hlavy, závratěmi, zrychlením srdeční činnosti a změnami krevního tlaku. Někdy také dochází ke ztuhnutí šíje. Potíže se mohou projevit i se zpožděním. Třeba až v noci, po dni stráveném na pláži.

Důležité je, abychom přehřátého a dehydratovaného člověka pozvolna zchladili, uvolnili mu oděv a po doušcích mu dodali tekutiny. Lékaři někdy doporučují podložit postiženému hlavu.

Anketa
Pociťujete na své psychice vliv vysokých teplot?
Ano, jsem jednoznačně podrážděnější
69.8 %
Ne, mám vedra rád(a)
14 %
Sám nevím, to musí posoudit okolí
16.2 %
Celkem hlasovalo 86 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků