Hlavní obsah
V Česku se porucha srdečního rytmu vyskytuje téměř u dvou procent osob mladších 65 let. Foto: Profimedia.cz

Srdeční arytmie postihuje stále víc lidí

Stále víc lidí trpí nějakou formou srdeční arytmie a počet diagnostikovaných srdečních arytmií dále výrazně narůstá.

V Česku se porucha srdečního rytmu vyskytuje téměř u dvou procent osob mladších 65 let. Foto: Profimedia.cz
Srdeční arytmie postihuje stále víc lidí

Podle odhadů vycházejících z registrů amerických odborných společností postihuje dnes vůbec nejčastější typ srdeční arytmie, tzv. fibrilace síní, až šest milionů lidí ve Spojených státech a prakticky stejné množství obyvatel Evropy.

V Česku se tato porucha srdečního rytmu vyskytuje téměř u dvou procent osob mladších 65 let a u devíti procent osob nad touto věkovou hranicí. Očekává se, že do roku 2030 se počet nemocných s touto diagnózou zdvojnásobí.

Česko na špici světa

Česká republika ale patří spektrem a počtem výkonů prováděných s cílem vyléčit srdeční arytmii mezi nejvyspělejší státy světa.

Přestože významnou roli v léčbě pacientů s fibrilací síní stále hrají léky, mnozí pacienti dnes podstupují intervenční terapii, od které očekávají jednorázové odstranění příčiny problému. Typickým zákrokem, kterým se fibrilace síní řeší a který se v klinické praxi používá už více než dvacet let, je tzv. katetrizační ablace. Jedná se o invazivní, leč poměrně šetrný nechirurgický zákrok, který provádějí specializovaná kardiologická pracoviště.

V rámci České republiky vykazuje v posledních několika letech nejvyšší počet katetrizačních ablací pražská Nemocnice Na Homolce. Ta se podle údajů za rok 2017 na celkovém celorepublikovém počtu více než sedmi tisíc ablací podílela asi 17 procenty. V loňském roce pak zdejší kardiologové provedli 1280 ablací, což je ještě o šest procent více než v roce předchozím.

Profesor Petr Neužil prstem na obrazovce ukazuje, kde vzniká srdeční arytmie

Foto: NNH

„Největší podíl na celkovém množství ablací mají právě výkony indikované z důvodu fibrilace síní. Těch jsme loni udělali celkem 777, což je hodně vzhledem k tomu, že v celé republice se ročně pro fibrilaci síní provádí ne více než tři tisíce ablací. Je to ale zároveň málo vzhledem k očekávání, že každý rok bude v naší zemi k tomuto výkonu indikováno až 10 tisíc pacientů. V posledních několika letech totiž sledujeme výrazný nárůst této arytmie i u nemocných střední a mladší generace, což může korelovat s porušenou neuroregulací organismu vlivem civilizačních procesů,“ říká primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor Petr Neužil.

Civilizační choroba

Vysoký a zvyšující se výskyt fibrilace srdečních síní v populaci v posledních letech částečně souvisí s pokrokem v diagnostice, nejvýznamnější roli v rozšiřování tohoto onemocnění ale podle Neužila hrají civilizační procesy.

Jedna třetina nemocných s tímto druhem srdeční arytmie trpí zároveň vysokým krevním tlakem. Fibrilace síní se vyskytuje daleko více u obézních pacientů a u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe, což je výpadek dechu během spánku.

Fibrilace síní je jasně vyšší i u nemocných, kteří mají postižení srdečních chlopní, zejména dvojcípé chlopně, tedy chlopně mezi levou síní a komorou.

„Více než jedna třetina pacientů ale nemá žádné zjevné přidružené onemocnění, které by původ fibrilace síní vysvětlovalo. U těchto nemocných, a jde velmi často právě o mladší ročníky, je možné vysvětlit vznik arytmie poruchou neuroaktivace, tedy vlivem tzv. autonomního nervového systému, který řídí základní principy autoregulace našeho organismu,“ vysvětluje Neužil.

Zvyšuje se riziko mrtvice

Jako fibrilace síní se označuje porucha srdečního rytmu, kdy dochází k velmi rychlým a nepravidelným stahům svalu srdečních síní, protože jednotlivá vlákna srdečního svalu nebo jejich skupiny se stahují samostatně, nekoordinovaně.

Podle toho, zda se fibrilace síní vyskytuje pouze epizodálně, anebo je trvale přítomna, rozlišujeme tzv. paroxysmální formu a formu chronickou.

U paroxysmální formy nemocní vnímají nepříjemné ataky bušení srdce, zatímco u chronické formy mnohdy nepravidelnost srdeční akce nevnímají vůbec, ale jsou nevýkonní a dušní, což jsou symptomy, které je nejvíce obtěžují.

Zásadní komplikací fibrilace síní je pětinásobně zvýšené riziko výskytu mozkové mrtvice. Důvodem je zvýšená aktivace srážlivosti krve uvnitř srdce a tvorba krevních sraženin, které se mohou dostat do krevního oběhu a uzavřít některou mozkovou cévu.

„Proto jsme důslední, a když u pacienta zjistíme fibrilaci srdečních síní, zahájíme hned účinnou léčbu protisrážlivými léky nebo se snažíme co nejrychleji a co nejúčinnějším způsobem tuto arytmii odstranit,“ říká Neužil.

Řešením je ablace

K nastolení a udržení optimální frekvence srdečních síní používají lékaři farmakologické prostředky. Jsou to jednak léky zpomalující srdeční frekvenci, jednak antiarytmika obnovující sinusový rytmus.

„V současné době však již farmakologická léčba nepatří do první linie léčby,“ zdůrazňuje Neužil.

„Tou je katetrizační ablace, zákrok, při němž použitím speciálně upravených cévek, tzv. katetrů, které působí různými typy a formami energie, zasáhneme kritická místa, odkud se arytmie šíří. Lze použít radiofrekvenční energii, laser, ultrazvuk nebo můžeme problémovou tkáň i zmrazit,“ tvrdí profesor Petr Neužil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků