Hlavní obsah

Sarkoidózu lze snadno zaměnit za virózu

Novinky, das

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sarkoidóza je systémové zánětlivé onemocnění neznámého původu. V tkáních či orgánech se utvářejí drobné uzlíky, jež mohou způsobovat nejrůznější obtíže, které lze snadněji přičíst na vrub viróze než závažnému onemocnění. Správnou diagnózu tak často umí určit jen zkušený lékař. Přitom včasná diagnóza v léčbě sehrává zásadní roli.

Foto: Profimedia.cz

U chronické formy se objevuje únava, dušnost, suchý kašel, někdy bolest na hrudníku.

Článek

Sarkodióza může postihnout každý orgán či tkáň, z 90 % se ale vyskytuje v plicích a hrudních mízních uzlinách. Zbylých 10 % případů lékaři nacházejí v očích, kostech, kůži, v nervovém systému či srdci. U třetiny nemocných se přitom neobjevují žádné potíže, u ostatních se jedná o příznaky, které lze snadno zaměnit za virózu.

„Akutní sarkoidóza se projevuje horečkami, bolestmi kloubů, otoky kotníků, začervenáním kůže především v oblasti nártu. U chronické formy se objevuje únava, dušnost, suchý kašel, někdy bolest na hrudníku,“ vysvětluje profesor Vítězslav Kolek, místopředseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Správné určení diagnózy tak vyžaduje zkušenost lékaře a často i mezioborovou spolupráci. „Je nutné získat vzorek postižené tkáně a prokázat přítomnost typického uzlíku. Díky moderním technologiím jsme toho schopni bez chirurgického zákroku,“ upozorňuje Kolek.

Když plíce nefungují

Zdraví

Objeví-li lékař problém včas a zvolí správnou léčbu, nemocní mají velmi dobrou prognózu. Při podcenění diagnózy může u nemocného dojít k pokročilým fázím onemocnění, které může končit ochrnutím, ztrátou zraku, k těžkým poruchám srdečního rytmu až selhání. Nemocní také mohou mít potíže s metabolismem vápníku a může u nich častěji docházet k ledvinovým kamenům.

„Jelikož není známa vyvolávající příčina, léčba se zaměřuje jen na imunitní systém. Pokud je onemocnění zjištěno včas, kdy ještě nejsou postiženy plicní funkce, léčba se obvykle nepodává. Je totiž velká šance, že choroba spontánně během několika týdnů až měsíců odezní,” vysvětluje plicní lékařka Václava Bártů.

Někdy je ale lepší začít hned s léčbou kortikosteroidy. Tato léčba je sice účinná, ale může mít celou řadu nežádoucích účinků, proto by měli lékaři nemocného intenzivně sledovat. „Při neúčinnosti kortikosteroidů a v závažnějších případech nasazujeme imunosupresiva, nebo biologickou léčbu,“ vysvětluje lékař.

Bohužel u biologické léčby lékaři nikdy nemají jistotu, zda nemocnému bude uhrazena ze zdravotního pojištění. „Některé nové léky používané u postupující formy sarkoidózy jsou sice praxí dobře ověřeny, ale můžeme je podávat jen na speciální žádost o úhradu. K jejímu schválení přitom dojde spíše výjimečně,” dodává Kolek.

Mladou maminku zachránila transplantace plic. Konečně se může postarat o sebe i synka

Styl
Sarkoidóza v číslech
Celosvětově trpí sarkoidózou asi 1,3 milionů lidí. V ČR lékaři diagnostikují přibližně 800 nových případů ročně, celkem sledují asi 8 500 nemocných. Častěji jsou sarkoidózou postiženy ženy, typicky v období po menopauze. U mužů se vyskytuje v mladším věku, nejčastěji mezi 35. a 40. rokem života.

Více informací o onemocnění se můžete dozvědět v nové knize Sarkoidóza – nemoc mnoha tváří. Na její tvorbě se podílelo více než 30 odborníků z 10 lékařských oborů.

Tématu se také budou věnovat odborníci na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti (SPFS), jenž se koná od 24. do 26. října v Olomouci.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám