Hlavní obsah
Slinivka břišní neboli pankreas je podlouhlý orgán, který leží hluboko v břiše a je nedílnou součástí trávicího a endokrinního systému. Vylučuje hormony, které regulují trávicí enzymy, které štěpí jídlo. Foto: Profimedia.cz

Proč na rakovinu slinivky umírá tolik lidí

Rakovina slinivky břišní neboli pankreatu je jedním z nejzávažnějších druhů rakoviny. Pěti let od diagnostiky choroby se dožívá méně než pět procent nemocných. Zákeřnost tohoto onemocnění totiž spočívá v tom, že se v počátečních stádiích neprojevuje žádnými příznaky. K lékaři tak lidé přicházejí pozdě, kdy obvykle už není pomoci.

Slinivka břišní neboli pankreas je podlouhlý orgán, který leží hluboko v břiše a je nedílnou součástí trávicího a endokrinního systému. Vylučuje hormony, které regulují trávicí enzymy, které štěpí jídlo. Foto: Profimedia.cz
Proč na rakovinu slinivky umírá tolik lidí

Moderní medicína dělá neustálé pokroky. Bohužel v rámci léčby rakoviny slinivky břišní se prozatím jedná jen o malé krůčky. Možnosti její léčby totiž zůstávají stále velmi omezené.

Aby se nemoc dala řešit, je zapotřebí přijít k lékaři včas, tedy v období, kdy se ještě u nemocného neobjevují žádné příznaky. Jakmile již nemocného začne pobolívat břicho, záda či onemocní žloutenkou, je obvykle již pozdě a léčba již nebývá účinná.

Lékaři pak mají k dispozici jen léky, které prodlužují život o několik měsíců. Bez této léčby se jinak nemocní dožívají tři až šest měsíců od odhalení nemoci.

Varující příznaky
Bolest v nadbřišku, která často vyzařuje do zad.
Neobjasnitelné bolesti zad.
Nechutenství a s tím spojený neobvyklý váhový úbytek.
Pocity nevolnosti.
Projevy neinfekční žloutenky.
Změny barvy a konzistence stolice, tzn. stolice je jílovitá, průjmovitá.
Záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu.
 Nově vzniklá cukrovka 2. typu.
 Rozvoji choroby mohou předcházet také projevy tzv. depresivního syndromu.

Riziko rakoviny pankreatu stoupá s věkem. Většina nemocných je starších 45 let, téměř 90 % starších 55 let. Průměrný věk, kdy bývá toto onemocnění diagnostikováno, je 71 let.

Častěji toto onemocnění postihuje muže, nicméně v tomto směru se již začínají statistiky vyrovnávat, což odborníci přisuzují především kouření. V dobách, kdy muži kouřili častěji než ženy, toto onemocnění postihovalo právě mnohem více mužů než žen.

Existuje také známá souvislost mezi onemocněním a rasou. Afroameričané mají častěji rakovinu slinivky břišní než běloši. Lékaři sice stále nevědí, proč tomu tak je, ale i zde podle nich sehrává roli kouření, pak také cukrovka či nadváha.

Dva druhy rakoviny slinivky

Lékaři u rakoviny slinivky rozlišují dva typy nádorů: exokrinní nádory a neuroendokrinní nádory.

Většina nemocných přitom onemocní exokrinními nádory. Nejčastěji se jedná o tzv. adenokarcinom, který bují v buňkách žlázy, obvykle v kanálcích slinivky břišní. Tyto nádory bývají agresivnější. Nicméně pokud jsou objeveny včas, lze je léčit chirurgicky.

Neuroendokrinní nádory tvoří pouze 1 % ze všech rakovin pankreatu. Mohou být zhoubné i nezhoubné, což lékaři často zjišťují až v okamžiku, pokud se již nádor rozšířil za slinivku břišní. Tímto typem rakoviny přitom onemocněl např. spoluzakladatel společnosti Apple Steve Jobs.

„Lidé s tímto druhem nádoru přitom mají až 50–80% šanci, že se dožijí pěti let od odhalení onemocnění. Pokud ale i u tohoto typu nádoru dojde k pokročilé fázi, je zde vysoké riziko recidivy a rozšíření rakoviny do jater,“ upozorňuje pro CNN expert na rakovinu pankreatu Steven Libutti.

Možnosti léčby

Podle amerického Národního onkologického ústavu je rakovina pankreatu kontrolovatelná pouze chirurgickým odstraněním nádoru. Problémové ale je, pokud se nádor nepodaří odstranit úplně. Když v těle zůstanou byť jen mikroskopické agresivní nádorové buňky, onemocnění se opět navrátí.

Pokud se nemoc již rozšíří, pak je k dispozici jen paliativní léčba, která dokáže zkvalitnit a prodloužit život o několik měsíců.

Od roku 2011 jsou k dispozici i dva léky pro lidi s pankreatickými neuroendokrinními nádory. Předpokládá se, že potlačují přísun krve a metabolismus nádorových buněk.

Do této doby byla k dispozici pouze standardní chemoterapie. Nevýhodou ale je, že tyto léky mají řadu vedlejších účinků, způsobují např. plicní či dýchací potíže, problémy s ledvinami a játry.

Částečně pomoci může u pokročilých neuroendokrinních nádorů i transplantace jater. Prozatím ale neexistuje dostatek důkazů, jak moc je tento zákrok efektivní.

Podle lékařů z Centra chronické bolesti břicha v americkém Clevelandu se jedná spíše o způsob, jak nemocnému prodloužit život. Ve skutečnosti totiž mohou imunosupresivní léky, jež musí lidé po transplantaci užívat, naopak umožnit rychlejší růst jakéhokoliv zbývajícího karcinomu. Což potvrzuje i evropská studie, podle níž se u většiny nemocných, kteří podstoupili transplantaci jater, za nějaký čas objevila recidiva.

Vědci z celého světa se tak neustále snaží pochopit způsob růstu a šíření nádorů pankreatu, aby na základě toho našli jednak lepší diagnostiku, která by dokázala onemocnění odhalit včas, a také účinnější léčbu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků